Týden lesů aneb Zdraví je z lesa - virtuální běh pro vozíčkáře

Podrobnosti

Zveřejněno: 09.březen 2023

Zobrazeno: 915

V týdnu od 12. do 21.5. se koná Týden lesů, v rámci kterého si připomínáme nejen obecnou důležitost lesů, ale tentokrát také konkrétně zdravotní benefity, které nám lesy přináší.

Studie finských vědců odhalila, že návštěvy zelených ploch mohou snížit potřebu užívání léků. Lesní prostředí tak na jeho návštěvníky pravděpodobně působí pozitivně přímo, formou tělesné a duševní regenerace. Les nás však láká také k běžeckým či chodeckým aktivitám, kterými v květnu navíc můžeme podpořit právě ty, co je sami vykonávat nemohou. Proto kolektiv lesníků Lesní pedagogika podporuje virtuální běh pro vozíčkáře, prostřednictvím kterého si klade za cíl získat prostředky pro Sportovní klub vozíčkářů Praha na pořádání vícedenních cyklistických akcí. Zapojit se můžete tak, že si zkrátka půjdete zaběhat nebo se půjdete projít, tyto aktivity zaznamenáte v aplikaci v telefonu (Garmin Connect, Nike Run a další), přihlásíte se do závodu a zašlete důkazy o aktivitách.

Nezbývá než dodat "Lesu a sportu Zdar!"

Zajištění kultur na kalamitních kůrovcových holinách

Podrobnosti

Zveřejněno: 13.únor 2023

Zobrazeno: 1284

Dne 9.2.2023 proběhl v prostorách Národního zemědělského muzea v Praze 1. odborný seminář České lesnické společnosti, z. s. v roce 2023. Tentokráte se jednalo o akci s názvem: „Zajištění kultur na kalamitních kůrovcových holinách“. Garantem semináře byl doc. Ing. Petr Zahradník, CSc. z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Seminář byl rovněž akreditovaný u Ministerstva zemědělství, respektive Ministerstva vnitra ČR.

Úvodní slovo setkání pronesl tajemník ČLS coby organizační garant akce, následovalo uvedení do problematiky ochrany lesa a jeho obnovy právě odborným garantem doc. Zahradníkem, jenž navázal přednáškou s titulem: „Dynamika vzniku holin v současné kůrovcové kalamitě“. Zmíněný příspěvek shrnul dosavadní vývoj kůrovcové kalamity, historické kůrovcové kalamity na území ČR či rizika spojená s obnovou kalamitních holin. V závěru přednášky doc. Zahradníka zazněla také celá řada doporučení pro lesnickou praxi.

Číst dál: Zajištění kultur na kalamitních kůrovcových holinách

Znělka ČLS "Óda na pivoně šumavského"

Podrobnosti

Zveřejněno: 05.březen 2023

Zobrazeno: 1401

Skladba „Óda na pivoně šumavského“ se stala oficiální znělkou České lesnické společnosti, z. s.

Česká lesnická společnost úspěšně pokračuje na poli šoubyznysu. V loňském roce vydala naučnou knihu „Český a moravský les“ ve spolupráci s Václavem Cílkem, stejně tak opět úzce spolupracovala s trubačskou skupinou Markazíni. Po populárních hudebních videoklipech „Zalesňovací“, „Voda“ a „Klimatická“ bylo pro Vás připraveno další pokračování s názvem „Ukliďmě Česko“. Nyní bychom však rádi představili jedinečnou znělku ČLS, jež vás dobře naladí a zavede do tajuplného Šumavského hvozdu.  

Skladba je inspirována kouzly české přírody, stejně jako hravostí hudby W. A. Mozarta. Původní myšlenka skladby vychází z tradice českomoravských loveckých signálů a hlaholů. Profesor myslivosti Antonín Dyk z brněnské lesnické fakulty a později hudebník pražské hudební školy Josef Selement složili lovecké skladby pro lesnice a borlice na motivy jednotlivých druhů zvěře, které se dnes hrají a slouží jako poslední pocta ulovené zvěři. Taková pocta ovšem doteď chyběla pro tajemný taxon našich především jižních pohraničních oblastí, pivoně šumavského. 

Nutnost vzniku pocty vznikla v okamžiku přímého pozorování pivoně autorem na Blaníku u Radenína. Znělka se tedy snaží navodit atmosféru pivoně ladně poskakujícího po lukách a lesích v předhoří Šumavy pomocí hravé melodie, ne nepodobné melodiím zmíněného Amadea, svou strukturou však zůstává věrná lovecké Hudbě starých mistrů Jiřího Ignáce Linka a Mozartova nástupce v pozici dvorního kapelníka na císařském dvoře ve Vídni, učitele hudby Leopolda Koželuha. 

Číst dál: Znělka ČLS "Óda na pivoně šumavského"

Reakce na článek: V jádru sporu o národní park Křivoklátsko je výkon myslivosti

Podrobnosti

Zveřejněno: 31.leden 2023

Zobrazeno: 1606

Článek si klade za cíl uvézt na pravou míru celou řadu tvrzení, která zazněla v původním textu, zveřejněném na webu Ekolistu, a který označuje myslivost za klíč (jádro) celého sporu založení Křivoklátského národního parku. Hned v úvodu článku autorů Libora Ambrozka a Jaroslava Obermajera je zdůrazněno, že poskytují racionální pohled na problematiku dlouhodobého odmítání návrhu na vznik národního parku Křivoklátsko. Toto je však nutné jednoznačně odmítnout. Autoři text pojali jako jednostrannou propagaci na podporu vzniku národního parku a v následujících několika bodech lze zcela jasně pojmenovat, proč je téma myslivosti pouze zástupným problémem.

Představu o historii lovu (a tedy i reálných stavech) spárkaté zvěře na Křivoklátsku v období Fürstenberků si můžeme utvořit na základě loveckého výkazu sestaveného Rudolfem Maxerou za období 1814–1913. V tomto století bylo na křivoklátském panství uloveno celkem 17 576 kusů vysoké zvěře, 2 275 kusů zvěře černé zvěře a 17 671 kusů srnčí zvěře. A to v dobách, kdy byla celková početnost spárkaté zvěře mnohonásobně nižší než nyní a bylo mnohem obtížnější na zvěř narazit, nebo ji dokonce ulovit. Zvěř byla navíc lovena nesrovnatelně horšími zbraněmi. Tehdejší lovci nedisponovali termovizními zaměřovači ani přístroji na noční vidění, a přesto dosáhli úctyhodných úlovků. To jednoznačně dokladuje, že zvěř měla na formování a rozvoj současných lesních ekosystémů podstatný vliv, který docílil stavu lesa, který nyní chceme chránit!

Číst dál: Reakce na článek: V jádru sporu o národní park Křivoklátsko je výkon myslivosti

Prosazujeme zachování stávající minimální výměry honiteb

Podrobnosti

Zveřejněno: 16.únor 2023

Zobrazeno: 3098

Minimální výměra honiteb je jedním ze zásadních témat, diskutovaných v rámci projednávání novely Zákona o myslivosti. Republikový výbor České lesnické společnosti, z. s. zastává postoj pro zachování stávající minimální výměry 500 ha. Toto stanovisko je založeno na prakticky i vědecky ověřených faktech a nijak nesouvisí se zájmy jednotlivců či lobbistických skupin. Úvodem je nutné konstatovat, že ani současná minimální výměra honiteb dle nejnovějších vědeckých poznatků zcela nerespektuje biologické nároky většiny druhů spárkaté zvěře, žijící na našem území. Závěry výsledků, které potvrzují výše zmíněné lze dokumentovat například u jelena evropského, který se v průměru pohybuje na území o výměře 1 039 ha. Prase divoké pak obývá území o průměrné výměře 661 ha. Podobné výsledky byly zjištěny také u dalších druhů spárkaté zvěře, která se na našem území vyskytuje. Na základě dostupných výsledků výzkumu lze tedy jednoznačně poukázat na nedostatečnou současnou minimální výměru honiteb. Jelen evropský, prase divoké, ale i další druhy spárkaté zvěře mezi uměle vytyčenými honitbami tak často přechází.

Lesní hospodářství, zásady ekologie lesa a myslivecký management jsou v kontextu tohoto regionu ČR založeny na podobných principech. V rámci objektivního přístupu je proto velmi snadné srovnat minimální výměru honitby s okolními zeměmi. Největší minimální výměra se nachází ve státech, ve kterých se vyskytuje populace jelena evropského, avšak sousední státy s tímto druhem zvěře smysluplně hospodaří. Jako příklad lze uvést sousední Polsko, kde minimální výměra honitby činí 3 500 ha. Poté následuje Maďarsko, s minimální výměrou honitby o 3 000 ha. Specifické je Slovensko. Na území tohoto nám velmi blízkého státu je výměra honitby diferenciována na základě druhů zvěře, které se v honitbě vyskytují a se kterými je tedy i myslivecky hospodařeno. V honitbách, ve kterých se nachází jelen evropský, činí minimální výměra 3 000 ha. V podhůřích, kde je hospodařeno primárně se srnčí zvěří, klesá výměra na 2 000 ha, v nížinách pak činí minimální výměra „pouze“ 1 000 ha (nicméně i v tomto případě se jedná o dvojnásobek hodnoty minimální výměry honitby v ČR). Typicky přístup našich sousedů ze Slovenska pak zcela dostatečně respektuje biologické nároky lesní zvěře.

Číst dál: Prosazujeme zachování stávající minimální výměry honiteb