Přehled našich odborných akcí

Objem kůrovcového dříví se v posledních letech snižuje, ročně zhruba o jednu třetinu. Objem aktuálně evidovaného kůrovcového dříví nicméně přesahuje roční objemy minulých kalamit. Je tedy stále nutné kůrovcové dříví asanovat. Ovšem je stále patrný dramatický nárůst holin v důsledku kůrovcových těžeb, a to i v souvislosti s opatřením obecné povahy MZe. To umožňovalo až do konce roku 2022 ponechávat sterilní kůrovcové souše, ty však musely být již v následujících letech odstraněny. To vše má výrazný vliv na rozlohu holin, které musí být zalesněny. Jestliže ještě v polovině minulého desetiletí dosahoval roční objem holin 20-25 tis. ha, byl v posledních letech překročen až na stav 70 tis. ha ročně. Mění se i dřevinná skladba výsadeb, což ovlivňuje do jisté míry i spektrum škodlivých činitelů.

Zásadním problémem je stálé zužování nabídky používaných přípravků na ochranu rostlin, a to i v lesním hospodářství. Rizika jsou spojena s jejich používáním v několika následujících letech, kde v důsledku přehodnocování účinných látek v rámci EU může nastat situace, kdy nebude k dispozici žádný přípravek proti určitému škůdci nebo i celé skupině škůdců. S ohledem na preferování témat zejména větrných kalamit a gradace lýkožroutů, však v posledních letech není věnována pozornost dalším škůdcům, ať už se jedná např. o listožravý hmyz či hlodavce. Seminář bude sloužit jako zdroj informací o již známých problémech, ale také o dalších živočišných činitelích, jakož i o legislativních normách, spojených s ochranou lesa proti škůdcům.

V letošním roce uplynulo 140 let od založení služby hrazení bystřin v západní, předlitavské části Rakouska – Uherska. Vydání zákona č. 117/1884 ř. z. ze dne 30. 6. 1884 „o opatření k bezeškodnému svádění horských vod“ završilo kroky státní správy k ochraně majetků a investic ohrožovaných povodněmi v horských částech státu. Vždy rozsahem největší nebezpečí hrozilo a hrozí v Alpách. Na území dnešní České republiky se jednalo o hraniční hory s rychle se rozvíjejícím průmyslem, který využíval vodní energii. Podle tehdejších zpráv byla rozhodujícím impulsem nejen katastrofální, opakovaná povodeň z podzimu roku 1882 Tyrolsku, Korutanech a v Kraňsku, ale také dlouhodobá snaha lesníků a vodohospodářů omezit splaveninový režim v horských bystřinách stavebními úpravami (nejméně od poloviny XVII. století), později péče o celý perimetr (povodí) bystřiny (od 30. let XIX. století). Tehdy definované cíle a metody hrazení bystřin jsou dosud platné a jsou zakotvené v aktuálně platných ČSN 75 2106-1 a -2.

Cílem konference je zdůraznění původních východisek pro založení služby hrazení bystřin jako služby státní a srovnání se současnými trendy, postupy a zabezpečením ochrany obyvatel, krajiny a trvale udržitelného života a podnikání v území ovlivňovaném / ohrožovaném bystřinami.