Přehled našich odborných akcí

Lesní porosty v oblasti Rychlebských hor tvoří významnou část majetku Arcibiskupství olomouckého ve správě ALSOL, s. r. o. Současně je toto pohoří v sousedství Hrubého Jeseníku velmi pestré, a to po stránce geologické, geomorfologické i vegetační. Výrazná je také vertikální stupňovitost, v rámci navštíveného polesí Vápenná tak navštívíme jak porosty se zastoupením dubu v nejnižších polohách okolo 350 m n.m., reliktní bory, tak i souvislé porosty buku v optimu na vápencích a smrkové porosty v nejvyšších polohách okolo 1100 m n.m. Pochůzka má za cíl přiblížit účastníkům způsob hospodaření vlastníka po restituci majetku, problematiku obnovy, ochrany lesa, škod zvěří a myslivosti a v neposlední řadě ukázat i turistický a krajinářský potenciál této zajímavé oblasti.

V letošním roce uplynulo 140 let od založení služby hrazení bystřin v západní, předlitavské části Rakouska – Uherska. Vydání zákona č. 117/1884 ř. z. ze dne 30. 6. 1884 „o opatření k bezeškodnému svádění horských vod“ završilo kroky státní správy k ochraně majetků a investic ohrožovaných povodněmi v horských částech státu. Vždy rozsahem největší nebezpečí hrozilo a hrozí v Alpách. Na území dnešní České republiky se jednalo o hraniční hory s rychle se rozvíjejícím průmyslem, který využíval vodní energii. Podle tehdejších zpráv byla rozhodujícím impulsem nejen katastrofální, opakovaná povodeň z podzimu roku 1882 Tyrolsku, Korutanech a v Kraňsku, ale také dlouhodobá snaha lesníků a vodohospodářů omezit splaveninový režim v horských bystřinách stavebními úpravami (nejméně od poloviny XVII. století), později péče o celý perimetr (povodí) bystřiny (od 30. let XIX. století). Tehdy definované cíle a metody hrazení bystřin jsou dosud platné a jsou zakotvené v aktuálně platných ČSN 75 2106-1 a -2.

Cílem konference je zdůraznění původních východisek pro založení služby hrazení bystřin jako služby státní a srovnání se současnými trendy, postupy a zabezpečením ochrany obyvatel, krajiny a trvale udržitelného života a podnikání v území ovlivňovaném / ohrožovaném bystřinami. 

Lesní hospodářství např. střední Evropy ve vnitrozemí se dynamicky proměňuje nejen v rámci dřevinné skladby, mimo jiné jsou zde tyto proměny umocněny vláhově deficitními roky a hmyzími kalamitami posledních desetiletí. Situace zdravotního stavu lesů se však od evropského vnitrozemí liší v přímořských oblastech tohoto kontinentu. Na pobřežích se zpravidla nesetkáváme s gradacemi podkorního hmyzu, aktuální je zde však právě sucho, ale také další faktory ovlivňující vitalitu lesních porostů, spojené s charakterem oceánského proudění, objemu či chemického složení mořské vody. V mnoha přímořských oblastech Evropy mohou být limitem pro lesní hospodaření také prvky ochrany přírody a krajiny, stejně jako zvýšený turismus. Zkušenosti s managementem rozsáhlých pobřežních porostů již dlouhá léta sdílí lesníci z polských státních lesů, konkrétně pak na severu a severozápadě Polska. 

Cílem workshopu bude seznámit se se zásadami péče o pobřežní porosty borovice lesní na lokalitách severozápadního Polska. Benefitem pořádané akce pak bude výměna zkušeností mezi lesními hospodáři z Česka a Polska. 

Problematika zadržení srážkové vody z přílivových dešťů v porostech zasažených kůrovcovou kalamitou v bezzásahových územích. Jedná se o vztah mezi nízkou retencí lesních porostů a jímací schopností bezzásahových řečišť toků v dlouhých dolinách Vysokých Tater s následnými škodami na turistických chodnících, lesních cestách a ostatních stavbách lesní infrastruktury, která pak hrozí erozními sesuvy, kdy již dochází k velkému ohrožení turistického ruchu. Dále pak problematika předčasné obnovy lesních porostů v zóně národního parku, včasná výchova lesných porostů za účelem zvýšení biodiverzity a statické stability.