Seminář

Lesní hospodářství např. střední Evropy ve vnitrozemí se dynamicky proměňuje nejen v rámci dřevinné skladby, mimo jiné jsou zde tyto proměny umocněny vláhově deficitními roky a hmyzími kalamitami posledních desetiletí. Situace zdravotního stavu lesů se však od evropského vnitrozemí liší v přímořských oblastech tohoto kontinentu. Na pobřežích se zpravidla nesetkáváme s gradacemi podkorního hmyzu, aktuální je zde však právě sucho, ale také další faktory ovlivňující vitalitu lesních porostů, spojené s charakterem oceánského proudění, objemu či chemického složení mořské vody. V mnoha přímořských oblastech Evropy mohou být limitem pro lesní hospodaření také prvky ochrany přírody a krajiny, stejně jako zvýšený turismus. Zkušenosti s managementem rozsáhlých pobřežních porostů již dlouhá léta sdílí lesníci z polských státních lesů, konkrétně pak na severu a severozápadě Polska. 

Cílem workshopu bude seznámit se se zásadami péče o pobřežní porosty borovice lesní na lokalitách severozápadního Polska. Benefitem pořádané akce pak bude výměna zkušeností mezi lesními hospodáři z Česka a Polska. 

Objem kůrovcového dříví se v posledních letech snižuje, ročně zhruba o jednu třetinu. Objem aktuálně evidovaného kůrovcového dříví nicméně přesahuje roční objemy minulých kalamit. Je tedy stále nutné kůrovcové dříví asanovat. Ovšem je stále patrný dramatický nárůst holin v důsledku kůrovcových těžeb, a to i v souvislosti s opatřením obecné povahy MZe. To umožňovalo až do konce roku 2022 ponechávat sterilní kůrovcové souše, ty však musely být již v následujících letech odstraněny. To vše má výrazný vliv na rozlohu holin, které musí být zalesněny. Jestliže ještě v polovině minulého desetiletí dosahoval roční objem holin 20-25 tis. ha, byl v posledních letech překročen až na stav 70 tis. ha ročně. Mění se i dřevinná skladba výsadeb, což ovlivňuje do jisté míry i spektrum škodlivých činitelů.

Zásadním problémem je stálé zužování nabídky používaných přípravků na ochranu rostlin, a to i v lesním hospodářství. Rizika jsou spojena s jejich používáním v několika následujících letech, kde v důsledku přehodnocování účinných látek v rámci EU může nastat situace, kdy nebude k dispozici žádný přípravek proti určitému škůdci nebo i celé skupině škůdců. S ohledem na preferování témat zejména větrných kalamit a gradace lýkožroutů, však v posledních letech není věnována pozornost dalším škůdcům, ať už se jedná např. o listožravý hmyz či hlodavce. Seminář bude sloužit jako zdroj informací o již známých problémech, ale také o dalších živočišných činitelích, jakož i o legislativních normách, spojených s ochranou lesa proti škůdcům.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář se zabývá aktuální problematikou obnovy a výchovy post-kalamitních ploch po nedávné kůrovcové kalamitě, a to z pohledu historických zkušeností z řešení lesních kalamit, které postihly území ČR v posledních cca 200 letech. Jak se poučit z dřívějších převážně velkoplošných kalamit při řešení současné kůrovcové kalamity? Na rozdíl od předešlých seminářů, které se zabývaly obnovou či výchovou lesních porostů dílčím způsobem, je zde cílem semináře zaměřit se komplexně na celý následný obnovní cyklus lesa. Obsahem semináře je zabývat se postupným rozčleňováním porostů, věkovou a výškovou diferenciací, úpravou druhové skladby během výchovy a předmýtních těžeb, budoucí těžební i ekonomickou vyrovnaností a nepřetržitostí, vhodnými podmínkami pro dovedení první pokalamitní generace lesa do stadia mýtní zralosti i přípravou pro druhou generaci lesa, atd. Daná problematika bude řešena spíše v dlouhodobějším horizontu, pohledem celkového pojetí managementu krajiny a trvale udržitelného obhospodařování lesů i fungování správy lesních majetků.

Seminář je určen správcům státních, církevních, obecních, soukromých lesů a lesních družstev, vlastníkům lesů, osobám ze státní správy či akademické sféry, zájmovým skupinám a podnikatelským subjektům v lesním hospodářství, ale i všem dalším, které tato problematika zajímá. Témata příspěvků a přednášející jsou zvolena tak, aby seminář přinesl účastníkům co největší informační hodnotu v dané aktuální problematice.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Problematika nárůstu spárkaté zvěře je skloňována napříč celou Evropou, ovšem v případě některých druhů se jedná o problematiku pouze konkrétních států. Podobně je tomu i v případě daňka evropského, jehož hlavní domovinou je nyní střední Evropa, konkrétně pak Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Aktuální geografické rozšíření tohoto druhu je tedy stanoveno. Otázkou však je, jak se s ohledem na zřejmá fakta posledních desetiletí posunul aktuální výzkum fyziologie a etologie daňka obecného. Předně je pak ale zásadní odpovědět také na to, jak jsou nově získané informace přijímány v lesnicko-myslivecké praxi.
Součástí odborného semináře bude dopolední přednáškový blok a odpolední venkovní exkurze do veřejnosti jinak uzavřené Obory Březka.

Lesy ve střední Evropě jsou v posledních desetiletích výrazně ovlivněny kalamitami, pro oblast České republiky to pak platí obzvláště. Současný rozsah holin spolu se snahou o změnu druhové skladby lesů a tvorbu odolnějších porostů vede lesníky k pěstebním postupům využívajících ve větší míře přírodních procesů. Obnovu kalamitních holin ovlivňuje celá řada nepříznivých faktorů, jedním z nejzásadnějších jsou nepříznivé mikroklimatické podmínky, tlak zvěře a buřeně. Snaha o využití pionýrských dřevin je jednou ze strategií, jak se s těmito nepříznivými vlivy vyrovnat. Cílem tohoto semináře je vedle pěstebního a ekologického potenciálu vybraných druhů těchto dřevin představit i možnosti jejich finálního využití a zhodnocení.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

V rámci posledního desetiletí se oblast Vysočiny potýká s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou. V nedávné historii zde lesníci čelili nutnosti zpracovat vysoké objemy kůrovcového dříví, nyní stojí před výzvou zajistit a následně vychovávat nově vzniklé porosty na rozsáhlých kalamitních plochách. Hlavním cílem semináře je porovnat různé možnosti obnovy kalamitních holin, sukcesi, dvoufázovou obnovu pomocí pionýrských dřevin, umělou výsadbu cílových dřevin, řadovou a skupinovou výsadbu pomocných a cílových dřevin, výsadbu sníženého počtu cílových dřevin s očekávanou přirozenou obnovou pomocných dřevin aj. Odborná akce se nicméně zaměří i na další důležité aspekty obnovy kalamitních holin a moznosti využití lesnické techniky a přípravků a prostředků na ochranu rostlin.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Odborný seminář se zaměří na moderní přístupy k lesnictví v kontextu myslivosti, které kladou důraz na přírodě blízké pěstování, trvalou udržitelnost a biodiverzitu. Lesnický model, který budou v příštích letech usilovat Vojenské lesy a statky ČR, s.p. v Brdech a následně i v dalších lokalitách, upřednostňuje bohatě strukturované lesy s pestrým druhovým, věkovým a prostorovým složením před rozsáhlými plochami monokultur. Na úvod budou představeny způsoby adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu, potenciál smíšených lesů a změny druhové skladby a struktury lesů v kontextu hospodaření se zvěří. Následně bude zaměřeno na zvěř jako limitující faktor obnovy lesních porostů či na hospodaření se srnčí zvěří s ohledem na změny v jejím životním prostředí, včetně poznatků ze Saska. Přednášky budou také zahrnovat diskusi o přechodu od holosečných těžeb k promyšleným podrostním způsobům hospodaření, které podporují vnitřní dynamiku porostů a umožňují novou generaci lesa bez nutnosti vzniku holin, vše v kontextu vlivu zvěře. Seminář poskytne komplexní pohled na integraci myslivosti do lesního hospodaření s cílem vytvořit lesy, které jsou ekologicky stabilní, odolné vůči klimatickým změnám a bohaté na biodiverzitu. Účastníci semináře získají znalosti o inovativních metodách a přístupech v pěstování lesů, které budou hrát klíčovou roli v budoucím rozvoji lesnictví v České republice.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Zájem o využití introdukovaných dřevin roste v souvislosti s poškozením právě dřevin domácích, aktuální je tato problematika také v kontextu výzkumu možností reakce na klimatické změny a extrémy počasí. Zapojení introdukovaných dřevin je akceptované ve stále větší míře i provozní praxí, nicméně chybí zkušenosti a poznatky o různých variantách pěstování a využití celé řady těchto druhů. Nejčastěji zastoupeným introdukovaným dřevinám již lesnický výzkum i lesnická praxe věnovaly jistou pozornost, je tedy vcelku jasný koncept jejich začlenění do systému LH České republiky, u některých dalších druhů pak v tomto ohledu vnímáme výrazný deficit. Stejně tak je potřeba prověřit vitalitu dřevin v našich zatím téměř netestovaných. Cílem semináře je shrnout poznatky získané během řešení několika výzkumných projektů a v r rámci diskuze pak formulovat další požadavky, které bude větší zavádění dalších druhů introdukovaných dřevin klást na lesnictví, návazná zpracovatelská odvětví i celou společnost. Součástí odborného semináře bude odpolední venkovní exkurze.

Akce je akreditována v systému agroporadenství MZe. Účastníci obdrží osvědčení o účasti. Česká lesnická společnost je akreditovaná vzdělávací instituce u MV ČR pod číslem AK/l-13/2022.

Pořádáno za podpory Ministerstva zemědělství, Lesů České republiky, s. p. a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.

Více informací naleznete na pozvánce:

K přihlášení můžete využít přihlášku:

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář se zabývá aktuální problematikou příspěvků a dotací do LH, a to širším pohledem od koncepce legislativního rámce jednotlivých dotačních titulů, přes složité legislativní podmínky a komplikovaná dotační pravidla až po časovou náročnost administrace a možnosti použití softwarů při podávání žádostí. V centru pozornosti je zejména Nařízení vlády č. 30/2014 Sb. a diskutovaný finanční příspěvek na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu. Jednotlivé příspěvky budou zaměřeny na představení jednotlivých dotačních titulů vč. statistiky čerpání, objemu poskytnutých finančních prostředků a výsledků kontrol, dále uvedení praktických zkušeností s podáváním jednotlivých žádostí a také prezentování návrhů na zjednodušení dotačních pravidel, příslušné legislativy a celého procesu vyhlašování, administrování, podávání a kontrol žádostí. Cílem semináře je řešit problematiku legislativní složitosti a časové náročnosti žádostí o příspěvky a dotace v LH, výstupem by měly být návrhy na zjednodušení a zrychlení těchto činností.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Po rozsáhlé obnově lesních porostů vyvolané klimatickou změnou a následnou kůrovcovou kalamitou, čeká lesníky další zásadní úkol – výchova mladých lesních porostů. Do výchovy porostů se zahrnují veškerá opatření, kterými se systematicky, opakovaně a záměrně ovlivňují růstové a vývojové procesy porostů tak, aby byla hospodárně dosažena kvalita a bezpečnost produkce. Základní požadavky výchovy porostů vycházejí z porostní hustoty, rozmístění jedinců, kvality jedinců, druhové skladby, zdravotního stavu porostu a optimálního stavu porostního prostředí. Proto je při porostní výchově nezbytná optimalizace druhové skladby, formy a intenzity výběru s přihlédnutím ke stanoveným provozním cílům. Jelikož s rostoucím věkem se naopak snižuje schopnost lesních porostů reagovat na jednotlivá pěstební opatření, je nezbytné s výchovou začít včas. S výchovou lesních porostů se tak doporučuje začít nejpozději v růstové fázi mlazin, a to dle konkrétních stanovištních a porostních poměrů, nevyjímaje provozní cíle. Jednotlivé příspěvky se zaměří na výchovu cílových dřevin, porostních směsí, porostů při dvoufázové obnově lesa, porostů poškozených zvěří nebo s opožděnou výchovou. Nebude chybět ani pohled a zkušenosti z praxe. Jubilejní XXV. Sněm lesníků přinese jasně daná doporučení a postupy výchovy lesních porostů po kalamitách, vedoucí k lepší stabilitě a adaptabilitě lesních porostů zejména vůči klimatickým změnám.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Lesní hospodářství v minulosti několikrát čelilo významným kalamitám, avšak v posledních letech došlo v České republice k dramatickému odumírání smrkových porostů. V reakci na tyto změny probíhá zásadní proměna způsobu lesního hospodaření, zaměřená na adaptaci na klimatické výkyvy. Naše lesy musely vyvinout strategie pro překonání dlouhých suchých období a ničivých vichřic, současně se však potýkají s rozšířením patogenů a kůrovců. Opakující se cyklus kalamit na našem území sleduje jedenáctiletý solární cyklus a tuto periodicitu využívá i pro pravidelnou obnovu lesů po kalamitách. Tato obnova však přináší významné změny v druhové skladbě lesů, kdy se upřednostňují listnaté stromy a druhy, které lépe snáší klimatické výkyvy. Tento posun v druhové skladbě byl iniciován změnami ve sběru semenného materiálu, který je nyní zaměřen na jiné druhy dřevin než smrku ztepilého. Během semináře se zaměříme na popis kalamitních událostí, které zahrnují šíření kůrovců i obnovu lesů po kalamitách. Lesnický sektor se musel přizpůsobit současné situaci, která je historicky vnímána jako neobvyklá, ale ve skutečnosti se obdobné události již v lesním hospodářství odehráli mnohokrát. Jedním z klíčových prvků kalamit je rozsáhlá kalamitní těžba, způsobená nejčastěji šířením kůrovců. Tyto kalamitní plochy musí být znovu zalesněny, což vede k nutnosti umělé obnovy lesů a sběru semenného materiálu. Během semináře se zaměříme na významné lesnické kalamity a zvýrazníme klíčový význam sběru osiva a následném zalesňování pro budoucí obnovu lesních ekosystémů.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Početní stavy spárkaté zvěře a její vliv na prostředí je v současné době velmi diskutované téma, které je podpořeno intenzivním řešením novely zákona o myslivosti na všech odborných i veřejných úrovních. Tyto záležitosti tvoří celkový pohled na hospodaření se zvěří, myslivost a myslivce, který navíc mediálně prezentován veřejnosti často velmi zkresleně. Aktivní způsoby řízení prostorové aktivity zvěře, spočívající na výsledcích aktuálního výzkumu s využitím moderních technologií GPS a monitoringu aktivity, vnáší do hospodaření se zvěří nové postupy a ukazují cestu k řešení společného zájmu lesního či zemědělského hospodáře s mysliveckým. Moderní poznatky v biologii a etologii zvěře vysvětlují některá myslivecká tabu a ukazují, jak důležitý je diferencovaný, přírodě blízký přístup k hospodaření s jednotlivými druhy spárkaté zvěře. V neposlední řadě je v rámci aktivního přístupu k řízení populací zvěře třeba pracovat s místními přírodními podmínkami a dobře identifikovat lokality s potenciálem vzniku škod na lesních či zemědělských kulturách. S aktivním řízením populací zvěře již existují i praktické zkušenosti, které dokazují, že vlastník pozemku a myslivecký hospodář mohou žít a hospodařit v harmonické shodě.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Změna klimatu má značné dopady na lesní ekosystémy, zejména vzhledem k jejich dlouhověkosti, omezenému adaptačnímu potenciálu a značné proměně antropogenních činností. V oblasti lesnictví čelíme kvůli změně klimatu těmto hrozbám: vyšší stres dřevin, škody suchem, zvýšené poškození porostů škůdci či vichřicemi. Jaký má změna klimatu vliv na lesní hospodářství? Budou se v návaznosti na měnící se klima posouvat lesní vegetační stupně? Jaká adaptační opatření využívají lesníci při hospodaření? Nejen na tyto otázky budeme společně hledat řešení během přednášek a diskuze. Součástí programu je terénní pochůzka po lesích spravovaných ŠLP Křtiny, kdy nám odborný lesní personál představí hospodaření přizpůsobené měnícím se klimatickým podmínkám.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Ekosystémové služby lesa lze charakterizovat jako společenské přínosy lesa a lesního hospodářství. Jejich význam v posledních letech stále narůstá. Také proto mapování a hodnocení ekosystémů a jejich služeb tvoří součást strategie Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a používá se v probíhajících studiích v rámci Evropy. Celosvětově uznávaným tržním mechanismem zajišťování ekosystémových služeb lesů se staly platby za ekosystémové služby lesa a lesního hospodářství. Na semináři budou diskutovány různé aspekty této problematiky, od vymezení a kategorizace těchto služeb, přes přístupy k jejich hodnocení a ocenění, podpůrné nástroje pro jejich zajišťování, legislativní a právní souvislosti až po konkrétní doporučení pro lesnickou praxi, jak tyto služby posilovat.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Současná zemědělská krajina je charakteristická nízkou biodiverzitou, omezeným výčtem pěstovaných zemědělských plodin a prakticky absentujícím zastoupením nezemědělské vegetace. Na většině území zároveň chybí krajinotvorné prvky včetně křovinných pásů, stromořadí, větrolamů či remízů. Negativní dopady na volně žijící živočichy má také intenzifikace zemědělského hospodaření, a to zejména agrotechnické operace v období sklizně pícnin a předseťové přípravy v jarních měsících, kdy se v krajině již vyskytují mláďata drobné zvěře. Záměrem semináře je na základě výzkumu definovat negativní vlivy zemědělského hospodaření na populace drobné zvěře a prezentovat možná řešení úprav krajiny s cílem podpory biodiverzity celého agroekosystému. Na dopolední přednáškový blok naváže venkovní exkurze.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.