Seminář

Naše lesy protíná bezpočet různých dopravních koridorů, energovodů, vodovodů a dalších typů liniových staveb. Zvláště v posledních letech se stupňuje tlak vlastníků a správců liniových staveb na vlastníky lesů v duchu zajištění bezpečnosti a veřejného zájmu. Skutečnost ukazuje, že ani lesní zákon v tomto duchu neposkytuje lesnické veřejnosti dostatečnou ochranu. Často jde o podnikatelské zájmy, které se veřejným zájmem pouze zaštiťují. Jaké jsou práva povinnosti vlastníků a správců liniových staveb a naopak jaké jsou povinnosti vlastníků lesů  a osob hospodařících v lesích? Seminář si klade za cíl zvýšit míru informovanosti lesnické veřejnosti a přinést odpověď  na často se objevující otázky s problematikou spojené.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Kůrovcová kalamita posledních let ukazuje, že si dávno nevystačíme s postupy a monitorovacími prostředky jako před 20ti lety. Jednou z možností hodnocení stavu a vývoje kůrovcové kalamity je využití metod dálkového průzkumu Země. Nejlepších výsledků dosáhneme jejich propojení s terestrickým šetřením v režimu Národní inventarizací lesů. Vzhledem k aktuální kalamitní situaci je však potřeba získat informace co nejdříve (optimálně 2-3 krát za rok) a proto jsou výstupy publikovány i samostatně při vědomí jejich nižší spolehlivosti než v NIL. Těmito výstupy jsou zejména mapy trendů zdravotního stavu lesů (ze satelitních dat Sentinel 2) a kůrovcová mapa (ze satelitních dat Planet). Je otázka, zda tato metoda bude dostatečným informačním zdrojem. Na odborné akci vystoupí mimo jiné přední zahraniční odborníci ze Slovenska, Rakouska a Německa.

Cílem semináře je seznámení účastníků s aktuální problematikou lesnické legislativy a hospodářského úpravnictví v České republice. První dopolední blok se zabývá vývojem lesnické legislativy, a to od jejich historických kořenů, přes současný stav, až po možnosti jejího budoucího vývoje a inovací. Druhý blok se věnuje historii, současnému stavu i možné budoucí podobě hospodářského úpravnictví. 

Quo vadis lesnictví? - je Českou lesnickou společností dlouhodobě připravovaný a realizovaný cyklus šesti tematicky na sebe navazujících odborných seminářů z jednotlivých oblastí lesnictví a lesního hospodářství, které obsahově kopírují časový vývoj lesa od semenářství až po těžbu dřeva a jeho zpeněžení. Nosnou a sjednocující myšlenkou celého cyklu seminářů je představení základních oblastí lesního hospodářství v kontextu jejich časového vývoje: minulost – současnost – budoucnost.

Seminář je zaměřen na význam hydrické a vodohospodářské funkce lesů v kontextu probíhající klimatické změny.  S ohledem na význam lesů pro retenci vody v krajině bude diskutována role druhové skladby a způsobu hospodaření v lesích. Pozornost bude věnována opatřením posilujícím vodohospodářskou funkci lesů a celé krajiny. Pozornost bude také zaměřena na vyhodnocení současné periody sucha s ohledem na dlouhodobý trend a také na to, jak současné sucho ovlivňuje lesní porosty i vitalitu jednotlivých dřevin.  Představena bude i metodika ekonomického hodnocení hydrické funkce lesa. Součástí semináře bude i exkurze na objekty, kde se dlouhodobě sleduje hydrická funkce lesních porostů. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář je zaměřený na komplexní problematiku významu a pěstování jedle bělokoré. Pozornost bude věnována vývoji zastoupení této kdysi velmi významné dřeviny i vlastnostem a způsobům využití jedlového dřeva. Dále bude zmíněna problematika zdravotního stavu, vitality a růstu jedle bělokoré v měnících se podmínkách prostředí, zhodnocen bude i její stabilizační a meliorační potenciál. Diskutovány budou také optimální pěstební postupy používané při vnášení a pěstování této dřeviny. Součástí semináře budou i praktické ukázky pěstebního managementu zaměřeného na podporu jedle.  

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Hrazení bystřin je technická činnost s důsledky pro životní prostředí. Jak skloubit často protichůdné požadavky, aby byla zajištěna bezpečnost a spolehlivost a současně aby rozsah zásahu do životního prostředí byl co nejmenší? K tomu je ČR stále častěji konfrontována s klimatickými extrémy. Pro jejich eliminaci lze využít řadu preventivní opatření, s kterými jsou už letité zkušenosti. Jde zejména o objekty hrazení bystřin a strží a úpravy toků. Jaký je jejich vliv a význam v současné době? Jak lze jejich účinnost a efektivnost vyhodnotit? Jsou již k dispozici jiné, nové poznatky, které lze využít? Seminář se pokouší poskytnout informaci o aktuálním stavu a trendech a směrovaní problematiky na příkladu území KRNAP.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

S narůstající plochou holin a potřebou zakládání druhově bohatých a prostorově diferencovaných porostů v ČR roste i potřeba kvalitního reprodukčního materiálu známého původu. V kombinaci s moderními technologiemi se rozšiřují také možnosti vylepšení šlechtitelských postupů v lesnictví. S moderními přístupy v genetice a šlechtění se dále zkracují také šlechtitelské cykly – porosty obnovované osivem vyšší genetické kvality, v souladu též s ekologickými nároky, můžeme zakládat rychleji než v předchozích dekádách. Jedním ze základních pilířů šlechtitelských strategií je zakládání semenných sadů, které produkují kvalitní reprodukční materiál se známým genetickým původem a vyšší produkcí. Seminář přinese unikátní pohled na zakládání a rozvoj semenných sadů v ČR, testování potomstev a také obohatí problematiku o nové přístupy v prostorovém uspořádání semenných sadů a efektivním zakládání testovacích výsadeb. Seminář bude spojen s prohlídkou semenného sadu pro smrk ztepilý, borovici lesní a modřín opadavý ve vlastnictví  Vojenských lesů a statků ČR, s. p. poblíž Lišic u Chlumce nad Cidlinou.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Možnosti získávání podpor z Programu rozvoje venkova pro vlastníky lesů představují stále aktuální téma. Právě v současné době, kdy čelíme vlně kalamit různého druhu, mohou sehrát důležitou roli, a to jak ve stávajícím programovém období, tak i v programovém období, které po něm bude následovat. V pořadí třetí putování za úspěšně realizovanými projekty z Programu rozvoje venkova v rámci NUTS Severovýchod nás tentokrát zavede do okolí Police nad Metují, kde od roku 2007 úspěšně působí DOBROVOLNÝ SVAZEK OBCÍ LESY POLICKA.  Krajinu tvoří přírodní prostředí a lidé, kteří mají toto území rádi a zanechali v něm mnoho poutavých stop. Snoubí se zde zásadním způsobem kulturní a přírodní bohatství, v přímém rozporu proti sobě stojí následky pozitivních i negativních rozhodnutí člověka. Pomáhá nám v těchto aspektech EU prostřednictvím svých dotačních programů? Cílem semináře s exkurzí je sdílet zkušenosti a poznatky spojené s aktivním využíváním podpor z Programu rozvoje venkova i podpor z dalších veřejných zdrojů.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Pěstování introdukovaných dřevin zůstane spíše méně významnou oblastí lesního hospodářství v České republice, nicméně jeho význam může vzrůst ze dvou důvodů: (1) klimatické změny a extrémy mohou významně limitovat druhy domácí, (2) současné odumírání smrku bude vyžadovat jeho náhradu jinými dřevinami, introdukované druhy pak mohou představovat alespoň částečné řešení. Cílem odborné akce je shrnout nejnovější poznatky o možném přínosu a rizicích většího uplatnění geograficky nepůvodních dřevin v podmínkách České republiky. Pozornost bude věnována také prevenci a regulaci zavlékání či vysazování invazních druhů a zamezení jejich šíření včetně možností eliminace a otázkám legislativy. Seminář se dále podrobněji zaměří na několik introdukovaných druhů, kterým byla prozatím věnována menší pozornost lesnického výzkumu. Z hlediska klimatické změny produkčně zajímavou náhradou za domácí borovici v problémových podmínkách je uvažováno s borovicí pokroucenou. Dále se jedná o trnovník akát, naši nejrozšířenější exotu, o dub červený, o který roste v posledním období zájem či o jedli obrovskou, patřící v českých podmínkách k nejproduktivnějším dřevinám. 

Současná kůrovcová kalamita je největší v historii ČR, objem evidovaného kůrovcového dříví poprvé překonal objem nahodilé těžby způsobené abiotickými faktory a celkový objem nahodilé těžby se prakticky blíží objemu plánované těžby. V minulém roce se situace dramaticky zhoršila a ani v následujících letech nelze očekávat zlepšení, naopak prudký nárůst objemu napadeného dříví. Cílem odborného semináře je komplexně informovat o možnostech komplexního řešení kůrovcové kalamity v Českých lesích. Nejde pouze o vlastní řešení při asanaci kůrovcového dříví, ale i o řešení následných dopadů. Bude třeba řešit zalesňování rozsáhlých holin, kde jsou extrémní podmínky včetně zajištění vhodného sadebního materiálu, a následnou výchovu. Bude nutné řešit problémy se zvěří, která se bude shromažďovat v přehoustlých mlazinách. Nemalým problémem se stává také ekonomika, a to zejména u drobných vlastníků v následujících letech. To vše jsou problémy, na které je třeba se připravit a seznámit s nimi odbornou veřejnost.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění, nyní dvě aktuálně důležité evropské směrnice. Jsou předmětem procesu zapracování do české legislativy a následně do praxe i předmětem odborných i laických debat. Nepůvodní druhy rostlin a živočichů jsou v našich podmínkách různě využívány, ale zároveň mohou i nepříznivě ovlivňovat prostředí, do nějž byly introdukovány, případně se v novém areálu mohou prosadit tak, že působí významné změny biodiverzity, mají vliv na lidské zdraví a stávají se z nich invazní nepůvodní druhy. Dřeviny, které jsou dnes označovány jako invazivní, byly do Evropy přivezeny před několika stovkami let. Jejich soužití s člověkem zde nebylo po dlouhou dobu problematické. Ve chvíli, kdy se o krajinu přestalo řádně pečovat, začaly se šířit a některé se staly vyloženě nežádoucími. Jiné se stali natolik součástí naší krajiny, že si krajinu již bez jejich existence nedovedeme představit. Dalším hlediskem jsou také probíhajíc klimatické změny, které sebou přinášejí pronikání druhů, které v našich podmínkách jako původní nevnímáme. Česká lesnická společnost, z. s. jako člen platformy Hospodáři v krajině se snaží tímto seminářem přispět k prohloubení odborné debaty a porovnání různých pohledů na celou problematiku.

V současné době je Česká republika stále častěji konfrontována s následky různých klimatických extrémů. Pro jejich eliminaci nebo omezení důsledků lze využít řadu preventivní opatření, s kterými jsou už letité zkušenosti. Jde zejména o objekty hrazení bystřin a strží a úpravy toků. Jaký je jejich vliv a význam v současné době? Jak lze jejich účinnost a efektivnost vyhodnotit? Jsou již k dispozici jiné, nové poznatky, které lze využít? Seminář se pokouší poskytnout informaci o aktuálním stavu a trendech a směrovaní problematiky a prezentuje příklad komplexního řešení využitého na LS Buchlovice. Po dopoledním přednáškovém bloku bude následovat venkovní exkurze.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

U příležitosti stoletého výročí vzniku Československé republiky uspořádá dne 7. 11. 2018 Česká lesnická společnost XXI. Sněm lesníků, jehož cílem je připomenutí nejdůležitějších milníků ve vývoji lesnictví od roku 1918 do roku 2018. Stoletý společensko-politický vývoj Československé a později České republiky prošel mnoha změnami, které měly zásadní dopad do obhospodařování lesů na našem území. Namátkou lze jmenovat například pozemkové reformy, změny ve vlastnictví lesů, vznik a vývoj státních lesů, kalamity a jejich řešení, vliv lesnických stavovských organizací, transformace společnosti po roce 1989, lesnická legislativa, vývoj v hospodářské úpravě lesů, současný stav v lesnictví apod. Vystupující řečníci by měli nejen popsat příslušné téma, ale rovněž se zamyslet na tím jaké poučení nám současným lesníkům historická zkušenost přinesla. 

Cílem semináře je seznámení účastníků s aktuální problematikou lesní těžby a dopravnictví v České republice. První, dopolední blok se zabývá těžbou a dopravou dříví, a to od jejich historických kořenů, přes současný stav, až po možnosti jejich budoucího vývoje a inovací. Druhý blok se věnuje historii, současnému stavu i možné budoucí podobě lesní dopravní sítě. 

Seminář je určen vlastníkům (či jejich zástupcům) a správcům všech typů lesních majetků: obecních, soukromých, církevních i státních. Také osobám ze státní správy, z lesních družstev, zájmových skupin a podnikatelských subjektů v lesním hospodářství, apod. Jednotliví přednášející jsou vybráni z okruhu nejerudovanějších odborníků a to jak po stránce teorie tak i praxe lesní těžby a dopravy dříví. Témata jejich příspěvků jsou zvolena tak, aby seminář přinesl účastníkům co největší informační hodnotu v dané problematice. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Klimatické extrémní jevy, přemnožení biotických škůdců či imise nebo všechny tyto faktory dohromady jsou také součástí historie lesního hospodářství v ČR. Mnohokrát byli lesníci předchozích generací konfrontováni s kalamitami poškozujícími rozsáhlé lesní plochy. Pokaždé se dokázali s touto skutečností úspěšně vyrovnat a s různou úrovní techniky a technologií dostupných v dané době lesy vrátit tam, odkud zmizely, udržet je nebo dokonce rozšířit. Jaká byla východiska? Jaká byla použita řešení? Jaká poučení si lze vzít z kalamit minulých pro ty současné a následující? Snahu o zodpovězení těchto otázek si klade za cíl pořádaný dvoudenní seminář. Po prvním přednáškovém dni bude následovat venkovní exkurze.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.