Venkovní pochůzka

Problematika zadržení srážkové vody z přílivových dešťů v porostech zasažených kůrovcovou kalamitou v bezzásahových územích. Jedná se o vztah mezi nízkou retencí lesních porostů a jímací schopností bezzásahových řečišť toků v dlouhých dolinách Vysokých Tater s následnými škodami na turistických chodnících, lesních cestách a ostatních stavbách lesní infrastruktury, která pak hrozí erozními sesuvy, kdy již dochází k velkému ohrožení turistického ruchu. Dále pak problematika předčasné obnovy lesních porostů v zóně národního parku, včasná výchova lesných porostů za účelem zvýšení biodiverzity a statické stability.

Lesní porosty v oblasti Rychlebských hor tvoří významnou část majetku Arcibiskupství olomouckého ve správě ALSOL, s. r. o. Současně je toto pohoří v sousedství Hrubého Jeseníku velmi pestré, a to po stránce geologické, geomorfologické i vegetační. Výrazná je také vertikální stupňovitost, v rámci navštíveného polesí Vápenná tak navštívíme jak porosty se zastoupením dubu v nejnižších polohách okolo 350 m n.m., reliktní bory, tak i souvislé porosty buku v optimu na vápencích a smrkové porosty v nejvyšších polohách okolo 1100 m n.m. Pochůzka má za cíl přiblížit účastníkům způsob hospodaření vlastníka po restituci majetku, problematiku obnovy, ochrany lesa, škod zvěří a myslivosti a v neposlední řadě ukázat i turistický a krajinářský potenciál této zajímavé oblasti.

Lesní hospodářství Doupovských hor je v rámci České republiky unikátní. Převážnou většinu této lesní oblasti tvoří území využívané armádou. Současně jde o unikátní území s výrazným podílem přírodě blízkých listnatých porostů na vulkanických svazích řeky Ohře. Cílem semináře formou pochůzky je ukázat konkrétní provozní zkušenosti, jak skloubit činnost výcviku armády, lesnické hospodaření, myslivost i výraznou podporu environmentálních funkcí lesa.

Venkovní pochůzka na lesním majetku, na kterém hospodaří Czerninská lesní správa Hlušice, s.r.o. bude zaměřena na praktické ukázky práce s přirozenou obnovou dubu zimního. Lesní správce s využitím přirozené obnovy obnovuje porosty dubu zimního již více jak 30 let. Bude tedy možné vidět různé fáze rozpracování obnovy porostů v delší časové řadě, stav porostů po prvních výchovách od nárostu, přes mlaziny až první probírky. Zároveň jsou do programu zařazeny i názorné ukázky věnované plošným podporám v rámci „Lesnicko-environmentálních plateb“ prostřednictvím Strategického plánu společné zemědělské politiky. Komentář k typům plateb přislíbili kompetentní pracovníci Ministerstva zemědělství.

Podstatnou část své lesnické práce a života Jaromír Nehyba zasvětil pěstování imisemi ohrožených lesů na Trutnovsku. Intenzivně pracoval na vládním úkolu vyhlášeném v roce 1964 pro imisemi postiženou oblast Jestřebích hor. V úzké součinnosti s VÚLHM Opočno a Lesprojektem Hradec Králové byl i spolutvůrcem demonstračního objektu pro hospodaření v lesích postižených imisemi. Jednalo se zejména o 4 lokality vyčleněné v r. 1964 pro intenzivní nápravná opatření v rámci tzv. realizačního úkolu MZe, a to Žaltman, Bezděkov, Poříčský hřbet a Rokytnická závora. Byly to vesměs nejvíce imisemi zasažené lesní porosty (pásma ohrožení imisemi A a B) v krajině Trutnovska. Velký demonstrační objekt pak byl vyhlášen v roce 1972 na ploše 2 680 ha na hronovské části a 900 ha na broumovské části LZ. V rámci těchto demonstračních objektů, o jejichž zřízení se podstatnou měrou zasloužil, byly sledovány kontrolní provozní plochy, výzkumné plochy VÚLHM VS Opočno i další jeho zkusné plochy. V těchto demonstračních objektech bylo vyhodnocováno 16 druhů dřevin a 24 proveniencí smrku ztepilého. V celoživotní práci Jaromíra Nehyby na LZ Hronov a LZ Broumov se vzájemně prolíná bohatá pěstitelská a výzkumná praxe s taxací. Po odchodu do důchodu se též aktivně věnoval ochraně přírody pomocí návrhů přírodě blízkých způsobů obhospodařování lesních porostů, to zejména v PR Dubno a NPP Babiččino údolí. Důležitou součásti jeho života byla i myslivost, a zejména studium srnčí zvěře. Jedná se tedy o významnou lesnickou i ochranářskou osobnost druhé poloviny 20. století.

Náplní venkovní pochůzky je na praktických ukázkách předvést, jak probíhající kůrovcová kalamita ovlivňuje obnovu lesa v oblasti, kde byl už dříve dlouhodobě uplatňován přechod k pestřejší druhové a prostorové skladbě porostů, často s využitím podrostního hospodaření a s vnášením vyššího podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Tento pozitivní trend by měl zůstal zachován i přes omezení, daná zpracováním kalamity. Exkurze je směřována do oblasti Železných hor, kde hospodaří státní podnik Lesy České republiky, s. p. – Lesní správa Nasavrky.

Venkovní pochůzka na lesním majetku města Volary bude zaměřena na praktické ukázky přírodě blízkého hospodaření s podporou jedle bělokoré (Abies alba Mill.) v horských polohách lesní oblasti Šumava. Městské lesy Volary s.r.o. hospodaří na lesním majetku města od roku 1992, a to formou podrostního způsobu hospodaření. V posledních letech se vydaly cestou převodu lesa věkových tříd na les výběrný, tento způsob již je zakotven v současně platném lesním hospodářském plánu. Výměra volarských lesů je 3330 ha, z toho čtvrtina leží na území Národního parku Šumava.

Na školním polesí České lesnické akademie v Trutnově proběhne terénní pochůzka v lesních porostech, které jsou spravovány za účelem zlepšení druhového složení v rámci probíhající klimatické změny posledních let. Ukázka bude zaměřena na obnovu smrkových porostů, které jsou ovlivňovány negativními klimatickými a biotickými faktory. Bude možné porovnat různé přístupy obnovující smrk ztepilý, buk lesní, jedli bělokorou a ostatní dřeviny. Na školním polesí ČLA Trutnov docházelo v posledních letech klimatické změny k postupným úpravám v managementu lesních porostů, tak aby došlo k adaptaci v hospodaření se smrkovými porosty. Hlavní snahou úpravy hospodaření je zvýšit podíl strukturně a druhově smíšených porostů. První část pochůzky bude probíhat v centrální části školního majetku, kde bude představena přestavba smrkových porostů pomocí maloplošných obnovních prvků podporujících zavádění melioračních a zpevňujících dřevin. V druhé částí pochůzky budou představeny ukázky přírodě-blízkého hospodaření na území Krkonošského národního parku, které dlouhodobě spravuje školní polesí ČLA Trutnov. Ke zhlédnutí budou přirozené bukové kotlíky, které intenzivně vnikají v mateřských smrkových porostech. V závěru akce bude možné shlédnout zrekonstruovaný areál školního polesí s ukázkou malé lesní školky.

Seminář proběhne formou terénní exkurze na území Lesnického parku Křivoklátsko. Navštíveny budou objekty, ve kterých probíhá aktivní lesnický management s cílem zvyšování biodiverzity lesních ekosystémů a plnění jejich produkčních i mimoprodukční funkcí. V praxi tak bude demonstrováno moto lesnického parku „Území pro přírodu i pro lidi“. Exkurze proběhne na území spravovaném podnikem Lesy České republiky, s.p. a také v soukromých lesích Colloredo-Mannsfeld spol. s r. o. Bude tak možné porovnat přístupy v lesnickém managementu v závislosti na typu vlastnictví. Ukázky budou zaměřeny především na přeměny lesních porostů, které směřují ke zvýšení biodiverzity, rezistence a resilience. Porovnány budou také výsledky aktivního managementu s pasivním ponecháním lesních porostů samovolnému vývoji.  Diskutována bude i problematika optimalizace hospodaření s vodou, což je mimořádně důležité v současném období probíhající klimatické změny.   

Přírodní lesní oblast Brdská pahorkatina tvoří rozsáhlý lesnatý komplex ve vnitrozemí Čech, jihozápadně od Prahy.  Vrcholky zaoblených kopců převyšují o 300 až 500 m okolní krajinu – nejvyšší vrchy mají přes 800 m n. m (Tok 865 m n. m, Praha 863 m n. m, Třemšín 827 m n. m). Od roku 1926 do r. 2015 byla větší část Brd součástí vojenského újezdu, který na desítky let uzavřel oblast pro většinu odborné a laické veřejnosti. Největším vlastníkem daného území je stát (v jižní části církev). Z lesnického hlediska na státním majetku i nadále hospodaří státní podnik Vojenské lesy a statky ČR, s.p.

Po celou dobu, kdy území bylo součástí vojenského újezdu, byly hospodaření ovlivněno potřebou výcviku vojsk. Pozůstatkem této doby jsou například dopadové plochy vzniklé a udržované činností vojsk (včetně ze Svěrákova filmu známého pěchotního srubu na dopadové ploše Jordán). Na části dopadových ploch jsou již lesní porosty, které i dnes nejsou a ani v dohledné době nebudou pro veřejnost přístupné (možná přítomnost munice). Většina ostatních ploch byla lesnicky obhospodařována. Typická jsou jak bohatší stanoviště ve spodních částech svahů (autochtonní kvalitní porosty SM, zčásti i BK), stanoviště chudší v suťových svazích i nepříznivé podmínky vrcholových partií (vrcholový fenomén i špatné půdní podmínky).  

Jako každé jiné území se i severní Morava historicky potýkala s kalamitami, ať je zapříčinily biotické nebo abiotické vlivy. Dnes ovšem se oblast severní Moravy potýká s největší kalamitou, která kdy tuto oblast zasáhla. Smrkové porosty stresované klimatickými změnami (vyšší teplotou a nedostatkem srážek) nedokáží odolat náporu biotických i abiotických vlivů, jako jsou lýkožrouti, václavka nebo silný vítr. Díky tomu v oblasti severní Moravy smrkové porosty odumírají neuvěřitelným tempem a na rozsáhlém území. S tím je pojen vznik velkého množství kalamitních holin, které mají v některých případech velikost i několik desítek hektarů. Takto velké plochy mají absolutně jiné mikroklima, které se nepodobá ničemu, co se nachází na území České republiky. V současné době je nejdůležitější všechny kalamitní holiny, co nejrychleji zalesnit. Ovšem při zalesňování takto velkých kalamitních ploch se musí počítat dalšími vlivy, které ovlivňují úspěšnost zalesnění, jako jsou v letním období vysoké teploty na povrchu půdy na kalamitních plochách, vliv zvěře a v neposlední řadě kvalitní sadební materiál. Důležitou součástí obnovy kalamitních ploch je  i tvorba různých porostních směsí, které by v budoucnu měli zajišťovat stabilitu nově obnovovaných porostů a odolnost vůči působení různých negativních vlivů.

V letošním roce proběhne druhý seminář zaměřený na problematiku obnovy kalamitních ploch v oblasti severní Moravy. A to prohlídkou kalamitních ploch, které vznikly z minulých kalamit a již se blíží do doby probírek, až po nově vzniklé kalamitní plochy způsobené odumírání smrkových porostů na severní Moravě. A to vše na majetku VLS ČR, s.p. divize Lipník nad Bečvou.