
Reakce na článek: V jádru sporu o národní park Křivoklátsko je výkon myslivosti
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 31.leden 2023
- Zobrazení: 2152
Článek si klade za cíl uvézt na pravou míru celou řadu tvrzení, která zazněla v původním textu, zveřejněném na webu Ekolistu, a který označuje myslivost za klíč (jádro) celého sporu založení Křivoklátského národního parku. Hned v úvodu článku autorů Libora Ambrozka a Jaroslava Obermajera je zdůrazněno, že poskytují racionální pohled na problematiku dlouhodobého odmítání návrhu na vznik národního parku Křivoklátsko. Toto je však nutné jednoznačně odmítnout. Autoři text pojali jako jednostrannou propagaci na podporu vzniku národního parku a v následujících několika bodech lze zcela jasně pojmenovat, proč je téma myslivosti pouze zástupným problémem.
Představu o historii lovu (a tedy i reálných stavech) spárkaté zvěře na Křivoklátsku v období Fürstenberků si můžeme utvořit na základě loveckého výkazu sestaveného Rudolfem Maxerou za období 1814–1913. V tomto století bylo na křivoklátském panství uloveno celkem 17 576 kusů vysoké zvěře, 2 275 kusů zvěře černé zvěře a 17 671 kusů srnčí zvěře. A to v dobách, kdy byla celková početnost spárkaté zvěře mnohonásobně nižší než nyní a bylo mnohem obtížnější na zvěř narazit, nebo ji dokonce ulovit. Zvěř byla navíc lovena nesrovnatelně horšími zbraněmi. Tehdejší lovci nedisponovali termovizními zaměřovači ani přístroji na noční vidění, a přesto dosáhli úctyhodných úlovků. To jednoznačně dokladuje, že zvěř měla na formování a rozvoj současných lesních ekosystémů podstatný vliv, který docílil stavu lesa, který nyní chceme chránit!
Číst dál: Reakce na článek: V jádru sporu o národní park Křivoklátsko je výkon myslivosti