Seminář

Současná ochrana lesa v pojetí integrované ochrany rostlin se bez používání přípravků na ochranu rostlin (POR) neobejde. Je třeba pouze minimalizovat rozsah jejich použití a eliminovat negativní dopady jejich používání. Na eliminaci negativních dopadů, ale částečně i na spotřebu, má značný vliv volba vhodné aplikační techniky, včetně výběru trysek. V lesních porostech se používá především ruční technika. Specifická technika, která se svým pojetím částečně blíží tomu, co je používáno v zemědělství (i když v menším měřítku), se používá v lesních školkách. V posledních letech se zásadně změnila i legislativa, která má vliv na používání aplikační techniky, a přitom mnoho lesníků o tomto není plně informováno. Chystaný seminář by měl přinést základní informace o možnostech používání aplikační techniky při aplikaci POR, včetně historického vývoje,  legislativních omezení a aktuálního výzkumu v této oblasti. Zásadní pozornost bude věnována vhodnému výběru aplikační techniky s ohledem na maximální eliminaci negativních dopadů POR na životní prostředí. Speciální pozornost je věnována lesním školkám, kde se uplatňuje při výběru vhodné aplikační techniky řada specifik, ale i výzkumu zaměřený na vliv trysky na dávku a úlet postřikové jíchy.

Vstup zdarma

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění, nyní dvě aktuálně důležité evropské směrnice. Jsou předmětem procesu zapracování do české legislativy a následně do praxe i předmětem odborných i laických debat. Česká lesnická společnost, z. s. jako člen platformy Hospodáři v krajině se snaží tímto seminářem přispět k prohloubení odborné debaty a porovnání různých pohledů na celou tuto problematiku.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

V lednu roku 2007 se přehnal přes Evropu orkán Kyrill, který napáchal mnoho škod nejenom na majetku, ale i na lesních porostech. V oblasti Šumavy to byla největší větrná katastrofa za více než 100 let. V nárazech dosahoval vítr až 160 km/hod. Tomuto živlu nemohly odolat ani porosty, které byly těžebně rozpracovány tak, aby co nejvíce odolávaly převládajícímu směru větru. Nejvíce škod se soustředilo nad 1 000 m n. m. a to zejména v oblasti Knížecího stolce a Lysé. V těchto lokalitách byly převážně stejnověké lesní porosty nad 100 let se zastoupením čistého smrku. Vzhledem k věku se dá předpokládat, že vznikly po předchozí největší větrné a kůrovcové kalamitě století - okolo roku 1870.

Celkem padlo během orkánu Kyrill 680 tis. m³ dříví a vznikla redukovaná holinou cca 800 ha. Během roku 2007 byla kalamita zpracována, dříví dodáno odběratelům nebo vyvezeno mimo les, klest byl ze vniklých holin vyvezen a holiny připraveny k zalesnění. Díky rychlému zpracování dřevní hmoty nedošlo k znehodnocení dříví dlouhým skladováním a zamezilo se rozsáhlé kůrovcové kalamitě.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Cílem programu akreditovaného u MV je komplexně informovat o možnostech a limitech užívání pozemků určených k plnění produkčních funkcí lesa. Vzdělávací program reaguje na některé výsledky dotazníkových průzkumů, které zadávalo MZe v posledních několika letech. Jedná se o procesy související prohlašováním pozemků za pozemky určené k plnění funkcí lesa, s dělením lesních pozemků, s udělováním výjimek k jinému využití pozemků určených k plnění funkcí lesa, s odnětím lesních pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání nebo omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa nebo s udělováním souhlasů k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčené pozemky určené k plnění funkcí lesa.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Cílem semináře je seznámení účastníků s aktuální problematikou ochrany lesa a myslivosti v České republice. První, dopolední blok se zabývá působením škodlivých činitelů v lesním hospodářství, a to od jejich historických kořenů, přes současný stav, až po možnosti jejich budoucí vývoje a podoby. Příspěvky jsou řazeny od problematiky abiotických činitelů, přes biotické činitele až po antropogenní škodlivé vlivy. Druhý blok se věnuje historii, současnému stavu i možné budoucnosti myslivosti v návaznosti na lesní hospodářství. 

Seminář je určen vlastníkům (či jejich zástupcům) a správcům všech typů lesních majetků: obecních, soukromých, církevních i státních. Také osobám ze státní správy, z lesních družstev, zájmových skupin a podnikatelských subjektů v lesním hospodářství, apod.

Jednotliví přednášející jsou vybráni z okruhu nejerudovanějších odborníků a to jak po stránce teorie tak i praxe ochrany lesa a myslivosti. Témata jejich příspěvků jsou zvolena tak, aby seminář přinesl účastníkům co největší informační hodnotu v dané problematice. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář je určen pro SSL Pradubického kraje a lze se ho zúčastnit po potvrzení registrace organizátorem či odborným garantem.

Na konci 20. století společnost ovlivněná politickými změnami očekávala i pozitivní změny, které se projeví také v naší krajině negativně poznamenané desítky let socialistického hospodaření. Vůli k nápravě projevila společnost v řadě zákonů i v následných krocích, které směřovali k naplnění vize, kam patří například tvorba územního systému ekologické stability. Znalosti, nástroje, finance i příklady dobré praxe existují, ale ve větším měřítku jsou tyto vize stále nenaplněny. A v krajině zatížené největší zemědělskou intenzitou se nepodařilo téměř nic. Lokálně lze pozitivní změny v krajině zaregistrovat, ale z celostátního hlediska k zásadnímu posunu nedošlo. Zvláště zemědělství ovládly velké subjekty, které pokračují v intenzivní zemědělské produkci často bez ohledu na její negativní projevy. Popsaný trend vede k dalšímu snižování biodiverzity, degradaci půdy, k erozním projevům a neschopnosti zadržovat vodu. Negativně se dopady projevují nejen v samotném zemědělství, ale také v lesnictví, myslivosti a dalších navazujících a příbuzných odvětvích. Stále častěji jsme svědky epizod sucha, přívalových srážek, extrémních povětrnostních vlivů.

Význam ostatních funkcí lesa se vedle trvale důležité funkce dřevo-produkční v posledních letech zřetelně zvyšuje. Stále větší důraz je kladem na udržování či zvyšování biodiverzity, kde hrají lesy zásadní roli, protože v nich žije většina rostlinných a živočišných druhů. Rostou také požadavky na posilování žádoucích environmentálních účinků lesů v krajině. To však neznamená, že by se tím měl automaticky snižovat význam lesnického managementu. Řada mimoprodukčních funkcí může být naopak posilována vhodnými pěstebními opatřeními, mnohdy bez toho, aby docházelo k výraznému potlačení funkce dřevo-produkční.

Seminář je z těchto důvodů zaměřený na prezentaci aktivního managementu lesních porostů s cílem zvyšovat jejich biodiverzitu a posilovat plnění jejich funkcí. Cílem semináře je prezentovat aktivní přístup jako vhodnou alternativu managementu v multifunkčních lesích i v lesích s významnou funkcí ochrany přírody. Pozornost bude věnována současným i v minulosti aplikovaným pěstebním postupům pro zvyšování druhové pestrosti dřevin, protože diverzita dřevin je základem pro celkovou biodiverzitu a zároveň předpokladem větší adaptability lesních ekosystémů na změny prostředí. Stranou nezůstane ani management mrtvého dřeva, které je důležitým biotopem pro řadu organismů.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Adaptace lesů na klimatickou změnu je velkou výzvou a zároveň dlouhodobým úkolem pro české lesnictví. Půjde o soubor většinou již z minulosti známých hospodářských opatření, které však bude třeba znovu prověřit v měnících se či v již změněných přírodních podmínkách. Je všeobecně známo, že les neustále plně tvořivý (v překladu prof. Konšela - něm. „Dauerwald“), resp. les trvale zapojený (angl. „continuous cover forest“) tlumí klimatické extrémy, zlepšuje sekvestraci uhlíku a efektivně hospodaří s vodou. Jakou strukturu by však takový les měl vykazovat v daných podmínkách (nižších a středních poloh) při požadavku na udržení trvalosti a výnosovosti produkce dřevní hmoty? Půjde o les vysoký, nízký nebo střední, obhospodařovaný násečným, podrostním nebo výběrným způsobem anebo půjde o mix – tzv. freestyle? Při hledání ideálního modelu „adaptovaného“ hospodářského lesa v konkrétních přírodních podmínkách bude potřeba v každém případě navázat na místní historicky prověřené praktické zkušenosti lesníků a zároveň dále hledat a ověřovat nové či alternativní metody. V tomto směru můžeme na současných lesních porostech, obhospodařovaných Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny, prezentovat jak historické snahy a cíle řady významných lesnických osobností – lichtenštejnských lesníků, profesorů lesnické fakulty a personálu ŠLP, tak i moderní trendy v lesnictví v těsné spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Cílem pořádané akce je prezentovat a diskutovat dosavadní výsledky této práce v kontextu cílené adaptace lesů na probíhající klimatickou změnu.

Zvyšující se znalosti zejména v oblasti genetiky ukazují, že naše dosavadní představy o původnosti dřevin je třeba revidovat. To, spolu s předpokládanou změnou klimatických podmínek, dlouhodobou industrializací krajiny i požadavky společnosti vyvolávají potřebu na upřesnění a případné přehodnocení druhové skladby našich lesů. Je tedy přirozené, že v poslední době je značný zájem věnován ořešáku černému (Juglans nigra L.).

Na semináři budou představeny aktuální problémy a možnosti využití ořešáku, který byl pro rok 2017 vyhlášen státním podnikem LČR dřevinou roku, na základě výsledků šetření na výzkumných plochách (VÚLHM v.v.i., stanice Kunovice), zkušeností s pěstováním na dvou lokalitách u LČR, s. p. (LZ Židlochovice a LS Strážnice) s největším zastoupením ořešáku u nás i z hlediska jeho současného zastoupení v ČR. Po dopoledním přednáškovém bloku bude v odpolední části pokračovat terénní exkurze.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Lesy v České republice jsou pro své různorodé funkce stále intenzivněji využívány společností. Veřejný význam polyfunkčního charakteru lesů narůstá a tato skutečnost klade zvýšené nároky na polyfunkční lesní hospodářství – polyfunkční lesnictví, od kterého společnost požaduje aktivní zabezpečování a poskytování funkcí lesa.

Ve svém důsledku však nejde pouze o zajišťování nebo udržování funkcí lesa poskytovaných pasivně vlastním lesním ekosystémem v rámci tzv. „teorie úplavu“ bez aktivní činnosti polyfunkčního lesnictví. Naopak, jedná se především o aktivní zajišťování a uspokojování požadavků a potřeb společnosti, veřejnosti, na služby dnes už výrazně polyfunkčního lesnictví v ČR. Z řady „pasivních“ funkcí lesa a „aktivních služeb“ polyfunkčního lesnictví se jedná aktuálně nejvíce zřejmě o rozvoj funkcí a služeb zdravotně-hygienických, v konkrétnějším slova smyslu rekreačních. Lesnická politika, stejně jako i právní prostředí, zatím dostatečně nezachycují tento poměrně rychlý vývoj. Přesto je nutno se na něj v praktické rovině připravovat a reagovat.
 
Seminář je zaměřen na současný stav, vývoj a perspektivy poskytování rekreačních služeb vlastníky a správci lesních majetků v rámci České republiky, a na možnosti a perspektivy hrazení těchto služeb poskytovaných aktivní činností polyfunkčního lesnictví s příslušnými náklady, ať již přímými či režijními. Cílem semináře je seznámit se s podstatou rekreačních služeb polyfunkčního lesnictví a jejich perspektiv, prodiskutovat dosavadní praktické provozní a právní zkušenosti s poskytováním rekreačních služeb na lesních majetcích různých forem vlastnictví v ČR, a možnosti adekvátních úhrad za poskytované služby polyfunkčního lesnictví.

 Po dopoledním přednáškovém bloku bude v odpolední části pokračovat venkovní pochůzka.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Orlické hory představují pohoří s mnohými extrémy. Zásadní vliv měly v hluboké historii i v historii poměrně nedávné především na mladé porosty na hřebenech na počátku 21. století. Jak tyto porosty vypadají dnes a jaká je jejich budoucnost? Cílem semináře je přiblížit některé aspekty mající vliv na stabilitu lesních porostů i aktivní roli lesního hospodáře, který může svým jednáním stav lesních porostů a jejich budoucnost ovlivnit. Pomáhá nám v těchto aspektech EU prostřednictvím svých dotačních programů?

Krajinu tvoří přírodní prostředí a lidé, kteří mají toto území rádi a zanechali v něm mnoho poutavých stop. Snoubí se zde zásadním způsobem kulturní a přírodní bohatství,
 v přímém rozporu proti sobě stojí následky pozitivních i negativních rozhodnutí člověka. 

Chtěli bychom připomenout důležité nejen lesnické milníky v historii Orlických hor, ukázat vliv na současnost a přesah našich rozhodnutí do budoucnosti.

Jaké jsou aktuální poznatky vědy a výzkumu? Jaký vliv může sehrát člověk v aktivní ochraně lesa? Poučili jsme se z minulosti nebo se dopouštíme stále stejných chyb?

Je mnoho otázek. Pojďme alespoň na některé zkusit nalézt odpověď.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Optimální zpřístupnění lesních porostů je základem pro řádné a trvale udržitelné hospodaření lesů v České republice. Kvalita dopravního zpřístupnění státního a nestátního sektoru je rozdílná. Program rozvoje venkova usiluje o změnu tohoto stavu. Žadatelé mají možnost požádat o podporu na různé aktivity týkající se všech staveb pro plnění funkcí lesa. V porovnání s předchozím obdobím se poměrně významně změnily podmínky pro poskytování podpor. Pro zvýšení úspěšnosti podávaných žádostí je důležité se vyhnout se různým chybám a nejasnostem. Cílem semináře je přiblížit všechny podstatné aspekty mající vliv na úspěšné získání podpory z Programu rozvoje venkova pro roky 2014 - 2020. Proto byli osloveni zástupci Ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu i Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem a lesnické praxe a realizačních firem, aby na tyto aspekty upozornili. Je mnoho otázek. Pojďme alespoň na některé zkusit nalézt odpověď.

Postupně se měnící klimatické podmínky i důsledky dlouhodobé industrializace mají za následek zhoršování zdravotního stavu a zvýšený úhyn některých dřevin, zejména pak smrku. Dochází k vynucené změně druhové skladby našich lesů. Mimo typické oblasti severních pohraničních hor (Krušné až Orlické hory) se tyto projevy dostávají i do nižších poloh. Hledání cest k řešení nastávající situace je poměrně složité. Vyžaduje (mimo jiné) i posouzení možnosti širšího využití dalších dřevin, u kterých lze předpokládat tolerantnost k uvedeným změnám.

Jednou z možností je i využití modřínu opadavého (Larix decidua Mill.). I když za jeho přirozený areál je považována pouze SV část naší republiky, je rozšířen po více generací po celé oblasti pahorkatin a chlumů od prvního (řady kyselé, exponované a oglejené) do šestého lesního vegetačního stupně (řady kyselé a živné). Dobrý zdravotní stav a růstové vlastnosti dávají předpoklad pro jeho širší využití jako příměs do našich lesních porostů.

Odpověď na otázku jaké jsou tyto možnosti z hlediska současného zastoupení modřínu, typologických podkladů, genových zdrojů, pohledu ochrany přírody i výsledků výzkumu se pokusí hledat konaný seminář.

Optimální zpřístupnění lesních porostů je základem pro řádné a trvale udržitelné hospodaření lesů v České republice. Kvalita dopravního zpřístupnění státního a nestátního sektoru je rozdílná. Program rozvoje venkova usiluje o změnu tohoto stavu. Žadatelé mají možnost požádat o podporu na různé aktivity týkající se všech staveb pro plnění funkcí lesa. V porovnání s předchozím obdobím se poměrně významně změnily podmínky pro poskytování podpor. Pro zvýšení úspěšnosti podávaných žádostí je důležité se vyhnout se různým chybám a nejasnostem. Cílem semináře je přiblížit všechny podstatné aspekty mající vliv na úspěšné získání podpory z Programu rozvoje venkova pro roky 2014 - 2020. Proto byli osloveni zástupci Ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu i Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem a lesnické praxe a realizačních firem, aby na tyto aspekty upozornili. Je mnoho otázek. Pojďme alespoň na některé zkusit nalézt odpověď.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Už několik let dochází ke snižování zájmu žáků ZŠ o studium lesnictví. Na trhu práce začíná chybět dostatečná nabídka přijatelně kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání v lesnictví. Mění se nepříznivě úroveň vzdělávání i v lesnickém školství. Chybí motivační podněty k výběru studia na středních lesnických školách zakončených státní závěrečnou zkouškou i státní maturitní zkouškou. V ČR neexistuje sjednocující celorepublikový pohled na otázku počtu lesnických škol a jejich koncepční rozvoj z pohledu potřeb praxe. Chybí národní strategie, vše je ponecháno na krajích jako zřizovatelích a daných SLŠ. Chybí koordinace společného postupu na úrovni zaměstnavatelů v odvětví LH, ve spolupráci s MZe a MŠMT, při respektování úlohy zřizovatelů škol ( úloha Asociace krajů ). Neznáme výhled možné zaměstnanosti či nezaměstnanosti absolventů. Proč je zemědělství vnímáno jako odvětví s relativně nižší perspektivou uplatnění? Zanikne postupně jeden z nejstarších oborů lidské činnosti? Uvolní se prostor pro aktivisty, kteří kritizují mnohaletý ověřený systém soužití ochrany přírody s lesnickým hospodařením?

Již není možné přihlásit se na tuto akci.