Seminář

Cílem odborného semináře je komplexně informovat cílovou skupinu o možnostech zalesnění kůrovcových kalamitních holin, včetně jejich zajištění. Úvodem je popsán vývoj kalamitních kůrovcových holin v současné kůrovcové kalamitě. Následně bude detailně řešena problematika ochrany před biotickými škodlivými činiteli – zejména před škodami zvěří a buření. Zohledněny budou i změny mikroklimatických podmínek na rozsáhlých holinách. Důležitým prvkem je také dostupnost sadebního materiálu, a to jak v kvantitativním, tak i v kvalitativním spektru. S tím úzce souvisí i dřevinná skladba použitá při zalesňování kalamitních kůrovcových holin, která bude rovněž řešena. Ne nevýznamným prvkem je ekonomické hledisko, tj. finanční zabezpečení, a to v rámci dotačních titulů. Vlastníci, zejména menší, budou mít značné problémy s nalezením zdrojů na obnovu lesa.

Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal) je soubor politických iniciativ Evropské komise, jejichž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální. Obsahuje plán opatření ke snížení emisí, investice do výzkumu a inovací a ochranu přírodního prostředí evropského kontinentu. Druhým cílem dohody je transformace evropské ekonomiky tak, aby byla dlouhodobě udržitelná, tedy aby byl možný její růst, aniž by se zvyšovalo využívání přírodních zdrojů. Nicméně, jaké šance a jaká rizika z toho vyplývají pro hospodaření v krajině a zejména pro lesnictví? Nebylo by lepší než bojovat s CO₂, využít přepokládané investice do adaptačních opatření pro nás a naše životy? Co je správné? Nejen na tyto otázky odpoví XXIV. Sněm lesníků, který se mimo jiné detailně zaměří na strategie EU bioekonomiku, vývoj zásob dřeva, koloběh CO₂, ale i dopady Zelené dohody na lesní hospodářství v České republice. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Cílem odborného semináře je seznámení účastníků s aktuální problematikou ekonomiky lesnického provozu a vývoje cen dříví v České republice. První dopolední blok se zabývá ekonomickými problémy současného lesního hospodářství, a to zejména provozním pohledem velkých státních majetků, středních i menších soukromých majetků i státní správy. Druhý odpolední blok se věnuje předchozímu, současnému i prognóze budoucího vývoje dříví v ČR a možnostem jeho odbytu. Dostatečný prostor je také vyhrazen pro dotazy na přednášející a případnou diskuzi. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Téma škod působených volně žijící zvěří na hospodářské aktivity člověka v zemědělství i lesním hospodářství je žhavé zejména v posledních desetiletí. Příčin vysokého tlaku zvěře na prostředí je celá řada, především je to vysoká populační hustota zvěře daná způsobem managementu populace a také změna prostředí, kterou člověk aktivoval a která souvisí s efektivnějším využitím krajiny i klimatickou změnou. Řešením můžou být například efektivní a přírodě blízké způsoby řízení populací zvěře, které předpokládají aktivní přístup lidí, kteří o populace pečují, a také práce s moderními poznatky biologie zvěře a její etologie v přirozeném prostředí. Aktivní přístup řízení populací napodobuje přírodě blízký predační tlak a vede k dosažení optimální hustoty a kvality populace zvěře napříč celou populací, tedy věkovou i pohlavní strukturou. Nejde v něm o prosté snižování početního stavu, ale skutečnou péči, jejímž výsledkem jsou populace skládající se ze silných jedinců, jejichž tlak na prostředí je pro hospodářské aktivity člověka únosný. Hodnocení škod a celkového vlivu zvěře na prostředí by mělo být samozřejmou součástí práce lidí, kteří aktivně populace volně žijící zvěře řídí.

Odborný seminář je zaměřený na komplexní problematiku pěstování a perspektivy jedle bělokoré (Abies alba Mill.) v kontextu probíhající klimatické změny. Pozornost bude věnována vývoji zastoupení této kdysi velmi významné dřeviny i vlastnostem a způsobům využití jedlového dřeva včetně tepelné úpravy. Dále bude zmíněna problematika škod zvěří a produkčního potenciálu jedlových smíšených porostů v měnících se podmínkách prostředí. Zhodnocen bude i její stabilizační a meliorační potenciál. Diskutovány budou také optimální pěstební postupy používané při vnášení a pěstování této dřeviny. Součástí semináře budou i praktické ukázky pěstebního managementu zaměřeného na podporu jedle bělokoré v CHKO Jeseníky v genové základně Hochwald.   

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Dvoudenní odborná akce se bude zabývat problematikou managementu vysokohorských smrkových porostů (Picea abies (L.) Karst.) s příměsí modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) a borovice limby (Pinus cembra L.) a bude navazovat na proběhlý workshop z roku 2020. Cílem této akce bude ochrana těchto porostů v bezzásahových územích Vysokých Tater z pohledu využití území pro mimoprodukční funkce lesa. Pozornost bude zaměřena na retenci a akumulaci vody včetně vodní eroze v lesních porostech zasažených kůrovcovou kalamitou s následnými škodami na turistických cestách a lesní infrastruktuře. Les a jeho prostředí významně ovlivňuje hydrickou funkci lesa, tudíž významná část semináře se bude kromě půdoochranné a rekreační funkce věnovat zejména funkci vodoochranné se zaměřením na péči o drobné vodní toky, hrazení bystřin a záchranu rybího genofondu. Workshop se bude dále zabývat problematikou předčasné obnovy lesních porostů v zóně národního parku a včasnou výchovu lesních porostů za účelem zvýšení statické stability a diverzity v kontextu probíhající klimatické změny. 

V souvislosti s klimatickou změnou a současnými problémy LH ČR se jako jedna, byť minoritní, alternativa nabízí větší využití dřevin introdukovaných. Tento směr je akceptovaný ve stále větší míře i provozní sférou, nicméně chybí zkušenosti a poznatky o možnostech pěstování a využití řady z nich. Nejčastěji zastoupeným introdukovaným dřevinám již lesnický výzkum i praxe věnovaly jistou pozornost a je vcelku jasný koncept jejich začlenění do systému LH České republiky, u řady dalších je pak tento deficit výrazný. Stejně tak je aktuální prověřit další dřeviny, popřípadě jejich provenience v domácích podmínkách. Cílem semináře je shrnout jak starší poznatky o jejich pěstování, tak i nejnovější výsledky lesnického výzkumu, včetně pohledu lesnické legislativy. V rámci diskuze pak je možno formulovat i další požadavky, které bude větší zavádění dalších druhů introdukovaných dřevin klást na lesnictví, návazná zpracovatelská odvětví i celou společnost. Součástí odborného semináře bude i odpolední venkovní exkurze.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Kombinace pěstování dřevin s některou z forem zemědělské produkce není novým nebo revolučním produkčním systémem, ale o to palčivější jsou neduhy naší krajiny, které dokáže napravit. Agrolesnictví chápeme jako způsob hospodaření na zemědělské nebo lesní půdě, který buď prostorově nebo časově kombinuje pěstování dřevin a zemědělskou produkci na jednom pozemku. Vedle optimalizace produkce přináší i celou řadu dalších benefitů, jako je podpora biodiverzity krajiny, protierozní a meliorační funkci, ukládání uhlíku v biomase stromů a v půdě a celou řadu dalších pozitivních aspektů. Cílem semináře je odbornou lesnickou a zemědělskou veřejnost seznámit se specifiky a možnostmi tohoto způsobu hospodaření a přispět k jeho širšímu uplatnění jak na zemědělské, tak i lesní půdě. Na dopolední přednáškovou část naváže venkovní exkurze zaměřená na výzkum rychle rostoucích dřevin pro produkci biomasy a agrolesnické systémy na lokalitě „Na Michovkách“.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Spárkatá zvěř představuje dlouhodobě jednoho z klíčových faktorů, který svým potravním chováním ovlivňuje dynamiku lesních ekosystémů. Škody, způsobené okusem, ohryzem a loupáním zásadně ovlivňují druhou skladbu lesních porostů, negativně působí na jejich stabilitu a způsobují následné ekonomické ztráty sníženým přírůstem a poklesem kvality dřevní hmoty. Pomocí současných zásad mysliveckého hospodaření se však nedaří docílit dlouhodobého snižování početnosti hlavních druhů spárkaté zvěře. Naopak, dle celorepublikových výkazů myslivecké statistiky dochází nejenom ke konstantnímu nárůstu úlovků zvěře, ale v případě introdukovaných druhů také k plošnému rozšiřování areálu výskytu. Cílem pořádaného semináře je komplexně zhodnotit nové poznatky z oblasti dopadů vlivu zvěře na lesní ekosystémy a poukázat na možné metodické nástroje nápravy tohoto stavu. Součástí semináře je také terénní exkurze v oblastech Plzeňského kraje, s výskytem jelena siky. Na těchto lokalitách bude demonstrován vliv zvěře na lesnické hospodaření včetně diskuze o možnostech řešení.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Hydrické funkce lesa se dlouhodobě považovaly za samozřejmé a lesníci se soustřeďovali na jejich zlepšování. Zaměřovali se zejména na zmírňování následků povodní. V posledních několika létech sucha se důležitost boje proti povodním vyrovnává s důležitostí boje proti suchu a řešení vodního režimu a vodní bilance se stává komplexnější. Zjišťují se možnosti, jakým způsobem je možno adaptovat krajinu na změněné a rychleji se měnící klimatické podmínky. Přirozenou součástí je požadavek zvýšení retence vody v zalesněných, obvykle pramenných oblastech povodí. V případě budování liniových nebo bodových opatření může docházet ke kolizím se současným způsobem hospodaření v lesích, zejména s využíváním stávající lesní dopravní sítě. Seminář je situován do lesního komplexu Beskyd ve správě LČR, s. p. – Lesní správa Jablunkov, revír Mosty. Na příkladu již vybudovaných tůní na opuštěné technologické lince v lese budou představeny možnosti a limity podobných projektů. Cílem semináře je zvýšení povědomí lesnické odborné veřejnosti o probíhajícím trendu budování jednoduchých opatření pro zadržení vody v krajině, informace o dalších možnostech zvýšení retence vody v lese a v neposlední řadě iniciace diskuze o těchto otázkách.

Všechny kalamity na území České republiky jsou spouštěny negativními událostmi, jako například větrnými bouřemi, suchem nebo antropogenními vlivy způsobenými lidskou činností. Významné kalamity posledních let se v lesnictví objevují přibližně v jedenáctiletém letém cyklu, přičemž frekvence disturbancí se stále zvyšuje. Všechny významné kalamity vznikají v souběhu několika negativních klimatických i společenských faktorů, které vytvářejí podmínky pro množení sekundárních škůdců. Tito škůdci se v příznivých podmínkách přemnožují a stávají se tak hlavním faktorem ohrožujícím stabilitu lesních porostů. Seminář přinese unikátní pohled na cyklické opakování významných kalamit posledních let. Na odborné akci bude zmíněn negativní vliv sucha na lesní porosty, imisní kalamita 80. let minulého století, ale také bude popsán vliv kůrovců a dalších významných sekundárních škůdců, kteří způsobují velké cyklické kalamity. Cílem semináře je tak ukázat nový pohled na opakování cyklických kalamit z hlediska přírodních podmínek, které jsou ovlivňovány globální klimatickou změnou a slunečními cykly. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Klíště obecné (Ixodex ricinus) je v ČR jedním z nejvýznamnějších přenašečů patogenů. Mezi nejzávažnější onemocnění, které tento krevsající členovec šíří, patří lymeská borelióza, klíšťová encefalitida, anaplazmóza, babezióza, rickettsióza, tularemie a mnohé další. Přičemž téměř 30 % klíšťat je přenašečem některé z výše zmíněných onemocnění. V posledních letech však dochází ke změně v jeho geografické distribuci a k nárůstu abundance, a to i ve vyšších nadmořských výškách, kde se dříve nevyskytoval. Navíc se v ČR začínající vyskytovat i nové druhy jako klíšť lužní (Haemaphysalis concinna) a piják lužní (Dermacentor reticulatus). Příčinou tohoto nárůstu jsou jednak změny ve využívání krajiny a hospodaření v lesích, ale zároveň i změny klimatu. S tím úzce souvisí i změna druhové skladby lesů. Tento jev má za následek každoroční narůstající počet nakažených osob, ale i domácích mazlíčků. Cílem odborné akce je účastníky detailně seznámit s druhy vyskytujících klíšťat v ČR a jejich aktivitou, faktory ovlivňující abundanci klíšťat, možnostmi prevence a onemocněními přenášenými klíšťaty včetně jejich léčby. V závěru semináře bude představena nově vyvíjená mobilní aplikace „KlíšťApka“.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Pojem „šetrná technologie“ při lesnickém hospodaření každý vnímáme trochu jinak a názory na tuto problematiku se mohou významně lišit. Cílem odborného semináře je v první části seznámit účastníky s vybranými těžebně-dopravními technologiemi šetrnými k přírodě a jejich porovnáním. Jednou z možností je využití chladnokrevných koní, které se v současnosti omezuje na vyklízení dřevní hmoty především z nedostupných míst a z terénů nevhodných pro využití mechanizačních prostředků. Animální soustřeďování dříví patří mezi historicky nejstarší. Vlivem moderních technologií však došlo k výraznému snížení podílu práce koní v lese a určitě by byla škoda, kdyby možnost využití koní v lesním hospodářství zanikla. Hlavním předpokladem kvalitní práce s koňmi je dostatek kvalitních koní, proto je druhá část semináře věnována chovu a výcviku chladnokrevných koní a možnostem jejich využití v praxi, nejenom při soustřeďování dříví, ale i v jiných lesnických činnostech. V odpolední části bude zájemcům předvedena praktická ukázka využití tažných koní pro práci v lese.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Historie státních lesů sahá až do roku 1921, kdy bylo zřízeno výnosem Ministerstva zemědělství nejprve Generální (později Ústřední) ředitelství státních lesů a statků jako odbor Ministerstva zemědělství a následně založen podnik Československé státní lesy a statky. Největší změny byly provedeny v roce 1935 (zánik Státního pozemkového úřadu) a za Protektorátu Čechy a Morava. V roce 1940 došlo k rozdělení na útvar státních lesů a státních statků, které byly po druhé světové válce opět sloučeny v jeden organizační celek Československé státní statky. Další milník v organizační struktuře státních lesů byl rok 1956, kdy bylo zrušeno Ministerstvo státních statků a z Ministerstva zemědělství bylo vytvořeno Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství. V historii si musíme připomenout založení státního podniku Vojenské lesy a statky a následně vznik v současnosti největšího vlastníka lesů, státní podnik Lesy ČR, založeného v roce 1992. V letošním roce tedy uplynulo již 100 let od založení státního podniku Československých státních lesů a statků Ministerstvem zemědělství.

Záměrem XXIII. Sněmu lesníků je shrnout záměry a účely vzniku státních lesů v kontextu dané doby, ale rovněž posoudit jejich dosavadní vývoj od jejich zřízení až do současnosti.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Zatímco v jiných zemích jsou kontrolní metody HÚL základním a nejrozšířenějším nástrojem pro lesnické plánování, v České republice jsme desítky let využívali časovou úpravu spojenou s modelem lesa věkových tříd. V průběhu posledních třiceti let se řada majetků vydala cestou nepasečného hospodaření a tedy práce s postupně stále více druhově i prostorově diverzifikovanými porosty. Správci si začali uvědomovat, že LHP jim v průběhu času přestává poskytovat relevantní data, přičemž panuje obecná shoda praktiků, že po dvaceti letech nepasečného hospodaření s užitím výběrných principů ztrácí LHP vyhotovený časovou úpravou hodnotu nástroje vlastníka lesa, který by mu umožňoval odpovědně plánovat lesnickou činnost. Ostatně limity přesnosti dat ze souhrnných LHP ukázaly výsledky NIL, provedené jak jinak než kontrolní metodou. Rozdíly v zásadních ukazatelích na úrovni státu překvapily snad všechny v našem oboru. Máme-li navíc v kontextu probíhající klimatické změny vytvářet druhově a hlavně prostorově rozrůzněné porosty nemůžeme se v žádném případě bez kontrolních metod obejít. Bude to znamenat zásadní změnu legislativy i dosavadní praxe, neboť vše, zákonem o lesích počínaje, je postaveno na věku jako klíčové proměnné.

Cílem semináře je seznámit účastníky s aktuálním a připravovaným posunem v legislativě i s praktickým užitím kontrolních metod v hospodářských lesích v ČR. Současná legislativní situace neumožňuje jejich plnohodnotné využití, proto bude předmětem ukázek kompromisní LHP, splňující současná kritéria legislativy a zároveň vytvořený na základě dat ze statistické provozní inventarizace, jakožto jedné z kontrolních metod HÚL. Užití LHP tohoto v praxi budou moci účastníci semináře shlédnout při odpolední exkurzi, která naváže na dopolední blok přednášek.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.