Seminář

Škody zvěří na lesních porostech představují stálý problém v České republice. Dlouhodobě neuspokojivý stav prokazují opakovaná šetření Národní inventarizace lesů i Inventarizace škod zvěří. Naléhavost řešení umocňuje nezbytná potřeba změnit druhové složení lesů v reakci na probíhající změny klimatu i nastupující kolaps lesních porostů na rozsáhlých územích. Vlivem kalamit vznikají rozlehlé kalamitní plochy a na nic budou vznikat následně obrovské plochy mladých lesních porostů. Problematika škod zvěří na lesních porostech ještě více stoupne na významnosti a může se stát jedním z výrazných limitujících faktorů ovlivňující zdravotní stav lesních porostů. Jaké jsou zkušenosti v oblasti práva se škodami zvěří na lesních porostech, jaký je trend a vývoj právní praxe orgánů, které ve věcech rozhodují? Jakým způsobem nám mohou pomoci nové poznatky, vědy a výzkumu a jak je možné je v praxi využít? Seminář si klade za cíl přiblížit některé aspekty mající vliv na stabilitu lesních porostů i aktivní roli lesního hospodáře, který může svým jednáním stav lesních porostů a jejich budoucnost ovlivnit.

Podíl krytokořenného sadebního materiálu při obnovách lesů, zalesňování a výsadbách v krajině neustále vzrůstá. Přesto je řada důležitých otázek, na které má odpovědět tato mezinárodní konference. Jde zejména o to, zda je vždy výhodnější sadební materiál krytokořenný než sadební materiál prostokořenný, jak s krytokořenným sadebním materiálem manipulovat, jaké způsoby jeho výsadby jsou nejvhodnější a jaké jsou limity jeho užití. Přednášející jsou vybráni z erudovaných a zkušených odborníků výzkumu i praxe z České republiky, Slovenské republiky, Polska, Rakouska a Švédska, čímž budou konfrontovány i zahraniční zkušenosti. Seminář je určen vlastníkům, správcům a pracovníkům obecních, soukromých, církevních a státních lesů, pracovníkům státní správy, lesních družstev, zájmových skupin a podnikatelských subjektů v lesním hospodářství (zejména dodavatelům zalesňovacích prací a školkařům), ale i dalším, které tato problematika zajímá.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Orlické hory představují pohoří s mnohými extrémy. Zásadní vliv měly v hluboké historii i v historii poměrně nedávné. Zásadní vliv na lesní ekosystémy tu měly imise, sníh, zvěř a nyní klimatické změny. Jak tyto porosty vypadají dnes a jaká je jejich budoucnost? Cílem semináře je přiblížit některé aspekty mající vliv na stabilitu lesních porostů i aktivní roli lesního hospodáře, který může svým jednáním stav lesních porostů a jejich budoucnost ovlivnit. Pomáhá nám v těchto aspektech EU prostřednictvím svých dotačních programů?

Krajinu tvoří přírodní prostředí a lidé, kteří mají toto území rádi a zanechali v něm mnoho poutavých stop. Snoubí se zde zásadním způsobem kulturní a přírodní bohatství, v přímém rozporu proti sobě stojí následky pozitivních i negativních rozhodnutí člověka. 

Jaké jsou aktuální poznatky vědy a výzkumu? Jaký vliv může sehrát člověk v aktivní ochraně lesa? Poučili jsme se z minulosti nebo se dopouštíme stále stejných chyb? Je mnoho otázek. Pojďme alespoň na některé zkusit nalézt odpověď.

V rámci vzdělávacích aktivit vyhlašují Lesy ČR, s. p. již řadu let jednu z lesních dřevin jako dřevinu roku, kterou v daném roce přibližují široké veřejnosti. Pro rok 2018 byla v pořadí již dvacátou dřevinou roku vybrána vrba (Salix). Vrby patří k determinačně nejnáročnějším dřevinám, avšak zároveň jsou z vědeckého hlediska jedny z nejzajímavějších dřevin České republiky zahrnující 21 původních domácích druhů. Vrba je také důležitým hospodářským činitelem pro své mnohostranné využití v košíkářském průmyslu, pro energetické využití, ale má i důležitý význam z hlediska mimoprodukčních funkcí (ochrana břehových svahů, rekultivace lomů a výsypek atd.). Na semináři budou představeny aktuální problémy a možnosti využití této dřeviny na základě výsledků šetření na výzkumných plochách (VÚLHM v.v.i., stanice Kunovice), zkušeností s pěstováním vrby jako zemědělské plodiny pro produkci biomasy a výsledků testování domácích vrb na značně odlišných stanovištních (Průhonice, Šumava, orná půda a TTP). Po dopoledním přednáškovém bloku bude v odpolední části pokračovat terénní exkurze.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Na základě zřizovací listiny MZe č. 27819/2001-3030 ze dne 11. 7. 2001 je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) pověřen vyhotovováním a správou dat oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL). Od schválení prvních OPRL došlo k mnoha změnám, které mají vliv na lesní hospodářství. Např. vstup České republiky do Evropské unie, vypracování dvou národních lesnických programů (NLP I a II), aktivity spojené s uplatněním trvale udržitelného obhospodařování lesů v podmínkách České republiky, přijetí zákonů č. 449/2001 Sb., o myslivosti v platném znění, č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, č. 149/2003 Sb., zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin a dalších předpisů dotýkajících se lesního hospodářství, vyhlášení nových zvláště chráněných území, změny zdravotního stavu lesů, vývoj v oblasti deklarovaných funkcí lesa apod.

V letošním roce vrcholí přípravy na aktualizaci jednotlivých oblastních plánů. Cílem programu je komplexně informovat o procesu aktualizace OPRL a současně poskytnout informace o změnách, které z tohoto procesu vyplývají. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Douglaska tisolistá je nejproduktivnější dřevinou mírného pásma, z toho důvodu je zaváděna ve vhodných (i méně vhodných) podmínkách v celé temperátní zóně. Rovněž v České republice má značný potenciál využití, třebaže se dnes uvádí na zhruba 0,25 % lesní půdy. Přitom ze strany lesnického provozu je o její větší uplatnění značný zájem. Seminář má za cíl seznámit lesnický provoz s potenciálem douglasky z hlediska produkčního i mimoprodukčního a na konkrétním případě doložit úspěšnou introdukci této dřeviny v podmínkách konkrétního lesního majetku. Na dopolední přednáškový blok naváže venkovní exkurze s ukázkou nejvyšších douglasek v ČR.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Současný zákon o lesích ukládá vlastníkům minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Smyslem opatření je především dlouhodobé zlepšení stavu lesa, jeho vyšší ekologická stabilita a z toho vyplývající vyšší hospodářská jistota. Podíl MZD v průběhu obnovy porostu se obvykle mění. Cílem akce je prezentovat podíl a způsoby vnosu MZD v podmínkách smrkového hospodářství vyšších poloh a jejich výhled. Klíčový pro dlouhodobě trvalé zastoupení MZD je způsob hospodaření, zejména na extrémnějších stanovištích. V případě dané lokality se jedná především o ovlivnění vodou. To implikuje i příklon k jemnějším způsobům hospodaření. Zároveň budou prezentovány i způsoby dosahování podílu MZD v rámci spravovaného majetku včetně využití přirozené obnovy. V odpolední části proběhne venkovní pochůzka.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Na konci 20. století společnost ovlivněná politickými změnami očekávala i pozitivní změny, které se projeví v naší krajině negativně poznamenané desítky let socialistického hospodaření. V té době docházelo k útlumu zemědělské výroby a zemědělci postupně upouštěli od zemědělského využívání méně kvalitních zemědělských půd. Nastala jedna z dalších vln, které se v historii již několikrát opakovaly, vln zalesňování méně kvalitních zemědělských půd. Nejprve byla tato činnost podporována z národních zdrojů, později ze zdrojů EU z Horizontálního plánu rozvoje venkova a OP Zemědělství a následně z Programu rozvoje venkova. První z nově založených porostů budou dosahovat stáří kolem 20 let. V jaké zdravotní kondici jsou tyto lesní porosty a jaká je jejich perspektiva? Je potřeba změnit přístup při volbě prostorové a druhové skladby nově zakládaných porostů v souvislosti s klimatickými změnami?

Introdukované dřeviny nebudou pravděpodobně zaujímat významnější roli v českém lesnictví, možná s výjimkou douglasky, přesto v určitých specifických podmínkách mohou pomoci řešit některé jeho problémy. Introdukce má v podmínkách střední Evropy značnou tradici a účelné využití již založených porostů, stejně tak zakládání nových, kde je to vhodné, je integrální součástí lesního hospodářství. Proto je souhrn nejnovějších poznatků o rozšíření, pěstování a vlivu těchto dřevin na lesní prostředí velmi významné. Seminář má za cíl shrnutí údajů o rozšíření introdukovaných dřevin v českých lesích a pro hlavní dřeviny (douglasku tisolistou, ořešák černý, dub červený, jedli obrovskou, smrk pichlavý atd.) i dokumentaci jejich významu, produkčním i mimoprodukčním, v lesních ekosystémech. Po semináři je plánována exkurze do zajímavých porostů introdukovaných dřevin na území Školního lesníku podniku v Kostelci nad Černými lesy.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář bude zaměřen na změny ve vysokém školství, které jsou spojené s novelou zákona o vysokých školách. Novela zákona je účinná od 1.9. 2016 a vysoké školy se musely v krátké době přizpůsobit novým podmínkám. Podstatné změny se týkají především systému akreditací a hodnocení kvality činnosti vysokých škol. Na semináři bude dále představen aktuální stav a plány do budoucna na obou lesnických a dřevařských fakultách v ČR. A to i s ohledem na nové studijní programy, které se zde připravují. Na semináři bude zastoupena i aplikační sféra (účast na semináři přislíbily oba státní podniky) a jejich požadavky na kvalitu a profil absolventů univerzit a diskutován bude význam akademických institucí pro řešení aktuálních problému a při hledání nových cest v lesnicko-dřevařském sektoru. Úvodní slovo na semináři pronese děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze prof. Marek Turčáni. Mezi přenášejícími bude zastoupeno i vedení Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Uvádění dřeva na trh je významnou součástí hospodaření v lesích. Je to okamžik realizace tržby za vyprodukované dříví. Kromě klasických způsobů prodeje v uzavřených vztazích můžeme využívat i moderní metody prodeje pomocí aukcí, kdy můžeme dosáhnout maximální reálné ceny, která není ovlivněna obchodními vztahy z minulosti a je stanovena zcela transparentním způsobem. Dosaženou cenu dříví na trhu může ovlivnit také další faktor, kterým je certifikace. Současným trendem u velkých zpracovatelů dřeva je zvyšující se zájem o využívání certifikované suroviny. Uvádění dřeva má i své právní rámce dané Zákonem o uvádění dřeva na trh, kdy porušení některých nařízení může významně ovlivnit cenu dřeva nebo dokonce prodeji i zabránit. Připravovaný seminář si klade za cíl seznámit účastníky s principem prodeje dřeva přes burzu, s využitím různých způsobů aukcí, upozornit na některá specifika spojená povinnostmi vycházejících ze Zákona o uvádění dřeva na trh a problematiky EUTR.

Globální klimatická změny významně postihuje i lesy v České republice. Projevují se mimo jiné větší četností různých extrémních situací (orkány, abnormální teploty, přívalové srážky, dlouhá období sucha apod.). Právě dlouhodobé sucho je faktorem, který má na lesy v ČR významný negativní dopad. Projevuje se sníženou ujímavostí ve výsadbách, sníženou vitalitou porostů a následnou aktivizací biotických škodlivých činitelů a tím celkovým zhoršením zdravotního stavu lesních porostů. Nezanedbatelné jsou i ekonomické dopady (snížení přírůstu, změny kvality dřeva, zvýšené náklady na těžební a pěstební činnost, až po rozvrácení trhu s dřívím a nestability v prodeji dříví a cenové dříví atd.). Obdobné extrémní situace se vyskytovaly i v minulosti, avšak nikdy neměly tak dlouhodobý charakter. Současný charakter poškození lesních porostů má i výrazný regionální rámec, kdy nejvíce jsou postiženy smrkové porosty střední a severní Moravy a Slezska, ale více či méně se projevují tyto negativní dopady i u dalších dřevin a patrné je i rozšiřování do dalších oblastí České republiky.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Cílem semináře akreditovaného u MV je komplexně informovat o možnostech a limitech užívání pozemků určených k plnění produkčních funkcí lesa. Vzdělávací program reaguje na některé výsledky dotazníkových průzkumů, které zadávalo MZe v posledních několika letech. Jedná se o procesy související prohlašováním pozemků za pozemky určené k plnění funkcí lesa, s dělením lesních pozemků, s udělováním výjimek k jinému využití pozemků určených k plnění funkcí lesa, s odnětím lesních pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání nebo omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa nebo s udělováním souhlasů k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčené pozemky určené k plnění funkcí lesa.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

V současné době se v důsledku probíhajících klimatických extrémů v plné míře naplňuje předpoklad, že praktický výkon pěstování lesů by měl respektovat rovněž princip managementu rizika. Toto riziko vyplývá především z naší neúplné znalosti dopadů změny klimatu na jednotlivé dřeviny a lesní ekosystémy. Dalším důležitým faktorem, který představuje významnou výzvu pro správce a vlastníky lesů, je rostoucí důraz na mimoprodukční funkce lesů. Cílem semináře, je prezentovat postupy pěstování a managementu lesů s podílem borovice lesní, které se na tyto nové souvislosti snaží reagovat.

Vstup zdarma

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Jako každé jiné území se i severní Morava historicky potýkala s kalamitami, ať je zapříčinili biotické nebo abiotické vlivy. Dnes ovšem se oblast severní Moravy potýká s největší kalamitou, která kdy tuto oblast zasáhla. Smrkové porosty stresované klimatickými změnami (vyšší teplotou a nedostatkem srážek) nedokáží odolat náporu biotických i abiotických vlivů, jako jsou lýkožrouti, václavka nebo silný vítr. Díky tomu v oblasti severní Moravy smrkové porosty odumírají neuvěřitelným tempem a na rozsáhlém území. S tím je pojen vznik neuvěřitelného množství kalamitních holin, které mají v některých případech velikost i několik desítek hektarů. Takto velké plochy mají absolutně jiné mikroklima, které se nepodobá ničemu, co se nachází na území České republiky. V současné době je nejdůležitější všechny kalamitní holiny, co nejrychleji zalesnit. Ovšem při zalesňování takto velkých kalamitních ploch se musí počítat dalšími vlivy, které ovlivňují úspěšnost zalesnění, jako jsou v letním období vysoké teploty na povrchu půdy na kalamitních plochách, vliv zvěře a v neposlední řadě kvalitní sadební materiál. Důležitou součástí obnovy kalamitních ploch je  i tvorba různých porostních směsí, které by v budoucnu měli zajišťovat stabilitu nově obnovovaných porostů a odolnost vůči působení různých negativních vlivů.