Cyklus kalamit od kůrovce až k obnově lesa
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 15.listopad 2023
- Zobrazeno: 604
Dne 26. října 2023 v Domě techniky Pardubice proběhl odborný seminář na téma „Cyklus kalamit od kůrovce až k obnově lesa“. Akce navázala na další odborné semináře, věnované problematice lesních kalamit, kalamitních holin a predikcí budoucího vývoje lesa.
Seminář byl zahájen zdravicí pana Miroslava Krčila, DiS. (Pardubický kraj), který shrnul situaci lesního hospodářství z pohledu občana a komunálního politika, ale také návštěvníka lesa. Ve svém projevu podpořil práci lesníků a popřál jim mnoho sil do další práce pro les. Popisem prvního formování nynějších lesů na našem území pokračoval Ing. Václav Šimůnek, Ph.D., jednalo se o popis od poslední doby ledové, tedy přibližně 12 000 let p. n. l. Právě od tohoto milníku se u nás začaly objevovat tundry, stepy a první lesy některých pionýrských dřevin. Od poslední dobry ledové se cyklicky střídaly malé doby ledové a meziledové, které postupně zformovaly dnešní klimaxové lesy současnosti. O fylogenetickém vývoji lesů pojednávala přednáška, kterou pro účastníky semináře připravil prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. (FLD ČZU v Praze). V dalším příspěvku otevřel další významnou problematiku doc. Ing. Petr Zahradník, CSc. (VÚLHM, v. v. i.), který hovořil nejen o kůrovcových kalamitách. Prezentace doc. Zahradníka představila přehled přemnožení lýkožrouta smrkového v posledních 150 letech v České republice. Byl zmíněn rozsah, objem napadeného dřeva, lokalizace a příčiny kalamit jednotlivých období. Příspěvek mimo jiné popsal také situaci v sousedních státech, zrovna tak byly shrnuty následky kůrovcových kalamit především ve vztahu k obnově lesa.
Ing. Michal Samek, Ph.D. (VÚLHM, v. v. i.) v rámci svého vystoupení zmínil nárůst poškození houbovými patogeny, které jsou dalším významným negativním faktorem, doprovázejícím klimatické změny. Některé invazní patogeny, jako např. václavky, kořenovník nebo voskovička jasanová, se tak v posledních dvaceti letech staly významnými hrozbami pro lesní ekosystémy. Dle Ing. Samka je velmi důležité sledovat bionomii a biologii těchto patogenů a přijmout preventivní opatření k omezení jejich šíření v lesním hospodářství ČR. Vzhledem k nejistotě spojené s klimatickými výkyvy je důležité zaměřit se na prevenci, minimalizaci introdukce nových patogenů a omezení šíření stávajících taxonů. Ing. Václav Šimůnek, Ph.D. (FLD ČZU v Praze) otevřel dosud neprobádanou problematiku cyklicity kalamit v České republice, způsobených působením klimatických změn. Stárnutí lesních porostů a zvyšující se obmýtí zhoršují adaptabilitu jakož i stabilitu lesních porostů, což vedlo ke zvýšení náchylnosti k vichřicím a rozvoji kůrovce. Nerovnoměrně rozvržené srážky májí za následek sucho, které pochopitelně oslabuje fyziologické procesy uvnitř dřeviny, nevyjímaje regenerační schopnost lesů. Ing. Šimůnek tyto klimatické výkyvy spojuje se severoatlantickým prouděním, které tak mají vliv na počasí a klimat v daných regionech. Solární cyklus s periodou 11 let je spojen s cirkulací vzduchu a má vliv na lesní prostředí. Pravidelné cykly kalamit spojené s fungováním solárního cyklu přes větrné proudění přináší změny v objemu lesních těžeb. Poslední výrazná kalamitní sekvence v roce 2021 změnila přístup k zalesňování a druhové skladbě lesů v České republice. V příspěvku Ing. Michala Bledého (Colloredo-Mannsfeld spol. s. r. o.) byla rozebrána problematika ustupující kůrovcové kalamity, která samozřejmě velmi ovlivňuje také lesní semenářství. Příspěvek Ing. Bledého odhalil postupy sběru semenné suroviny v lesních porostech různých druhů dřevin. Prezentace podrobně shrnula plodnost porostů, semenné roky různých lesních dřevin a praktické aspekty sběru osiva v kontextu současné kůrovcové kalamity. Příspěvek Ing. Bledého byl věnován potřebám sběru semen ve firmě Colloredo-Mannsfeld spol. s r.o., který reaguje na zvýšenou poptávku po sazenicích v souvislosti s obnovou lesů po poslední kalamitě. Ing. Jan Fišera (Lesy ČR, s. p.) zmínil, že poslední kalamitní události v lesích vedly k zvýšenému potřebě rychlé regenerace lesního prostředí. Lesníci čelí výzvě obnovy lesů, která vyžaduje přeměnu monokulturních porostů na porosty smíšené, nicméně s udržením smrku pro zachování produkční funkce našich lesů. Tradiční metody obnovy, spojené se zakládáním monokultur či zkrátka ponechání plochy sukcesi, se v dnešní době zdají být nedostačující. Klíčem k úspěšné obnově lesů je tak možná kombinace přirozené a umělé obnovy s důrazem na diferenciaci nově zakládaných porostů. Tento proces bude trvat desítky let a zahrnuje postupnou přestavbu a přeměnu lesů na rozsáhlých plochách.
Věříme, že na tento seminář navážeme v příštím roce.
Pořádáno za podpory Ministerstva zemědělství, Pardubického kraje a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.
Fotogalerie ze semináře k nahlédnutí zde.
