Tisková zpráva RV ČLS ke Křivoklátsku
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 25.červen 2015
- Zobrazeno: 8916
Tisková zpráva Republikového výboru České lesnické společnosti, o. s. k předpokládanému záměru MZe a MŽP na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko předneseného dne 11. 3. 2013 na Křivoklátu
[Praha. 20. 3. 2013.] Česká lesnická společnost spoluzakládala s vlastníky lesů na Křivoklátsku, pod záštitou tehdejšího ministra zemědělství Jakuba Šebesty, v roce 2010 Lesnický park Křivoklátsko, který měl dokázat, že ochrana přírody a přírodního prostředí, kterého je les nejvýznačnějším fenoménem, lze provádět i odzdola (myšleno zájmem a snahou vlastníků lesních pozemků), kdy při samotném zakládacím aktu bylo slovy pana ministra řečeno: „přírodní a kulturní hodnoty určité krajinné oblasti lze chránit bez zpřísňování speciálního režimu ochrany přírody, při zachování a rozvoji všestranného využívání daného území a bez dalších nároků na výdaje ze státního rozpočtu“ uvedl v květnu 2010 ministr Šebesta.
Skutečně si myslíme, že tato slova byla myšlena vážně a s vědomím toho nejlepšího co může stát a státní rozpočet pro veškerou přírodu na svém území učinit. Zapojit do ní vlastníky pozemků bez rozlišení porostů na nich, každý ekosystém je cenný, dále pak správce a nájemce pozemků, orgány místních samospráv a v neposlední řadě všechny občany.
Jak proti těmto slovům zní prohlášení současného Ministra životního prostředí Tomáše Chalupy sdělená tisku s předložením Zákona o národním parku Křivoklát do meziresortního připomínkování, která zněla: „měli bychom být schopni to financovat v rámci uspořených peněz, které jsme ušetřili loni a předloni" uvedl ministr Chalupa. V kontextu výše uvedeného se jeví členům RV ČLS určitý nesoulad, jako občané tohoto státu jsme dnes a denně vystavováni polemikám a vysvětlování od vládních představitelů o nutnosti rozpočtových škrtů, o rozpočtové odpovědnosti a odpovědnosti vůči budoucím generacím. Toto bohužel nemůže být míněno od vlády vážně, když její člen říká veřejnosti, že on odpovědně šetřil loni a předloni a nyní může peníze utratit za něco nebo na cokoliv, v tomto případě na zřízení národního parku. Je s podivem, že oproti tvrzení pana ministra o úsporách se dva naše největší národní parky potýkají s fatálním nedostatkem provozních prostředků na zajištění základních činností, což je prezentováno v médiích.
Tak pokud je vládními úsporami míněno takovéto nakládání se státními prostředky, jak mají zamyšleno páni ministři Bendl a Chalupa a jak to popsali ve svém stanovisku členové naší základní pobočky Křivoklát ze dne 19. 3. 2013: „Nejen na Křivoklátsku všichni už dávno vědí, že důvodem k vyhlášení NP není ochrana přírody, ta je tu už dávno zajištěna stávající legislativou.“ Z našeho pohledu nejsou ani další nároky na státní rozpočet zanedbatelné a měly by být občanům a kolegům ministrům pro meziresortní připomínkování sděleny. Vždyť jenom souběh Správ na chráněném území nebude efektivní, MŽP tam bude mít ve své gesci, jak Správu národního parku, tak zcela jistě musí zachovat Správu CHKO nad dalším chráněným územím v oblasti, byť to pro formu sloučí pod jednu hlavičku.
ČLS využila možnost získat ekonomické údaje z Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky LDF MENDELU v Brně, kteří své úvahy a propočty, prezentovali na Veřejném slyšení Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 22. 1. 2013, abychom je mohli sdělit i široké veřejnosti nejen lesnické, aby se občané dozvěděli, co lze očekávat v případě zřízení NP Křivoklát a kam budou a v jaké výši ukládány (přesměrovány) jejich rozpočtové úspory a škrty, se kterými jsou dnes a denně konfrontováni. Na tomto veřejném slyšení bylo uvedeno, že především širší environmentální, mezioborové, společenské a ekonomické souvislosti vedou k logickým důvodům proč nezřizovat NP Křivoklát. Bylo poukázáno na to, že dnes je zde zásluhou lesnického hospodaření unikátní kulturní krajina a v případě zřízení národního parku Křivoklát lze očekávat:„zvýšení nároků na veřejné finance, kdy je nutno si připomenout, že na současné NP se vynaložilo v letech 2007 až 2011 ročně cca 620 milionů Kč ze státního rozpočtu. Analogicky lze učinit hrubý odhad, že NP Křivoklát bude státní rozpočet zatěžovat cca 60 až 100 milionů Kč ročně, tento odhad nemůže být zcela přesný, protože i kdyby předpokládaná částka čerpání z veřejných rozpočtů byla nakonec nižší, v každém případě se nabízí otázka: Nahradit současný dlouhodobě osvědčený a funkční stav nejistými budoucími efekty, které ale s jistotou zvýší nároky na veřejné rozpočty, byť by šlo o částky relativně malé?“ uvedl Vlastimil Vala, vedoucí výše zmíněného ústavu MENDELU.
Členové Republikového výboru ČLS považují za poměrně zásadní otázku, zda je třeba vynakládat další finanční prostředky spojené s tím, že by se zde zasáhlo do osvědčeného tradičního hospodaření v souladu se zájmy ochrany přírody, místo toho abychom motivovali obyvatelstvo venkova k využívání kulturní krajiny tím, že je zde necháme hospodařit jako dosud. Změnu současného rázu krajiny, který zde vytvořil člověk spjatý s půdou a přírodou - zemědělec, lesník, myslivec, obyvatel venkova, který tuto krajinu vytvořil pro sebe, pro svoji obživu, pro využití celou společností. Tyto tradiční hodnoty a vazby v kulturní krajině budou narušeny a dosažené efekty v ochraně přírody budou velmi problematické.
Za Republikový výbor ČLS
Ing. Pavel Draštík
Předseda RV ČLS, o.s.
________________
Plné znění prohlášení ZP ČLS Křivoklát je k dispozici zde.
Více informací k problematice Křivoklátska zde.
