Zkušenosti s kůrovcovou gradací v NP Šumava
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 25.březen 2020
- Zobrazeno: 6121
Česká lesnická společnost kromě odborných seminářů a konferencí také pořádá pravidelně Lesnické podvečery zabývající se jak aktuální problematikou a zajímavostmi v lesnictví, tak i cestopisnou tématikou. Březnovým vzácným hostem byl náměstek ředitele Vedoucí odboru státní správy NPŠ Jan Kozel, který zájemce seznámil s zkušenostmi s kůrovcovou gradací v Národním parku Šumava, viz níže.
Lesy v Národním parku Šumava prošly za dobu jeho existence mnoha změnami. Byly to změny přístupu k péči o les, změny zonace, ale i změny legislativy a poslání národních parků. V průběhu té doby se nejen z důvodu výše uvedených změn vyvíjel i les samotný. Jak se změnil a jaký vlastně je státní les v Národním parku Šumava? Na to přinesla odpovědi přednáška „Zkušenosti s kůrovcovou gradací v NPŠ“, která se konala 12. 3. 2020 v rámci lesnického podvečera ČLS na Novotného lávce v Praze. Vedle praktických poznatků byl stav lesa v NPŠ ilustrován i daty velkoplošné inventarizace lesů v NPŠ.
Kůrovec a reakce lesa
Od roku 1991 prošly lesy v NPŠ dvěma výraznými kůrovcovými gradacemi, které se v době svého trvání zdály neobvyklé, velmi rozsáhlé a les ohrožující. Po 28 letech se, ve světle stavu lesa v NPŠ a současné kůrovcové gradace v hospodářských lesích v ČR a ve střední Evropě, zdají zanedbatelné. Samotné gradace podkorního hmyzu a s nimi spojená asanace kůrovcového dříví přinesly lesníkům v NPŠ mnoho poznatků o reakcích lesa na různé typy péče o něj a především zkušenosti, které řada lesníků v dnešní době teprve sbírá.
Více jedle a pionýrských dřevin
Od počátku první kůrovcové gradace v 90. letech se rozpadlo horní stromové patro na více než 21 % rozlohy porostní půdy státního lesa v NPŠ. Nad očekávání rychle se však les obnovil, a to převážně přirozeně. Mezi lety 2002 a 2019 se 2,5krát zvýšila početnost obnovy v NPŠ, přičemž 5krát se zvýšila početnost jedle a pionýrských dřevin. Vliv umělé obnovy na těchto změnách byl zanedbatelný, když podíl umělé obnovy na celkových počtech obnovy dosáhl jen 2,5 %. Nejvíce pionýrských dřevin je objevilo v nejvyšších polohách, kde došlo k samovolnému rozpadu. Tam je zastoupení pionýrských dřevin v obnově 27 %. Ve středních polohách NPŠ se zase podařilo aktivní péčí výrazně zvýšit zastoupení jedle v obnově, a to z 1,7 % v roce 2002 na 5,2 % v roce 2019.
Strukturně bohatší les, menší škody
Ve stejném období se výrazně změnila také struktura lesních porostů. Přibylo porostů s bohatší strukturou a porostů smíšených na úkor těch s horizontálním zápojem a jehličnatých. Vedle toho se obnova vyskytuje převážně pod clonou horní stromové vrstvy (64 %). Rozmístění obnovy je převážně náhodné a skupinovité, pravidelné se vyskytuje jen ve 3 % případů. Výrazně se snížily škody způsobené zvěří, když u smrku poklesly z 38 na 13 % a jedle ze 41 na 19 %. Dvojnásobně se zvýšil podíl tlejícího dřeva, a to bez ohledu na samovolný vývoj. Součástí asanačních zásahů totiž vždy bylo ponechávání dřevní hmoty k zetlení, a to přispělo k tomu, že i v místech s aktivními zásahy je téměř 50 m3 tlejícího dřeva na hektar. To, že les na Šumavě zůstal nejen ve fázi obnovy, dokazuje hektarová lesních porostů. Ta v průměru vzrostla z 310 na 321 m3. Podobně jako běžný roční přírůst, který je ve státních lesích NPŠ mezi lety 2002 a 2019 vzrostl z 380 tis. m3 na 420 tis. m3. Podíl lesních porostů starších 60 let je v NPŠ 48 %.
Sledovat, přemýšlet, správně rozhodovat
Změny v lesních ekosystémech v NPŠ nebyly tak rychlé jako ty, ke kterým nyní dochází v hospodářských lesích. Specifický přístup k péči o lesní ekosystémy uplatňovaný s cílem maximálně využít přirozené obnovy, podporovat pionýrské dřeviny, regulovat početnost spárkaté zvěře, nezbavovat se přirozených strukturních prvků a ponechávat mrtvé dřevo způsobil, že lesy v NPŠ jsou nyní mnohem pestřejší, než v době jeho vzniku. Je dobré se z vývoje jakéhokoliv lesa poučit, zhodnotit míru a efektivitu lidských vlivů na změnách, přemýšlet o nich a na základě nových poznatků a diskusí se správně rozhodovat. Je pravda, že zkušenosti s rozpadem, obnovou a péčí o les v NPŠ se vážou k horským podmínkám Šumavy, ale některé z nich by jistě bylo možné aplikovat i v jiných prostředích.
Ke stažení prezentace zde:
Více informací na emailové adrese: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
