Udržitelné lesnické hospodaření pro rozvoj ekosystémových služeb

Podrobnosti: Zveřejněno: 23.listopad 2018; Zobrazeno: 6374

V rámci mezinárodní spolupráce se v letošním roce Česká lesnická společnost opět zúčastnila Sněmu členů Unie evropských lesníků (UEF). Již XXI. Sněmu pořádaného v italské Calabrii se zúčastnilo více jak padesát delegátů ze 12 evropských zemí a Turecka. Za Českou republiku se jako jediná organizace zúčastnila ČLS, jako důležitý člen této významné evropské lesnické asociace.

Italští hostitelé situovali setkání do území národního parku Sila nacházejícím se v jižní části Itálie v nadmořské výšce 1200 až 1500 m n. m. Bylo povzbudivé vidět úzkou spolupráci a přátelství mezi lesníky z hospodářských lesů a z národního parku. Organizace setkání byla na prvotřídní úrovni, a kromě odborného programu, uzavřeného pracovního jednání členů UEF, bylo možnost vidět i úchvatné porosty borovice černé.

Sila je téměř zcela zalesněné pohoří v jižní části Itálie o rozloze 170 tis. ha. Národní park se nachází na téměř polovině rozlohy tohoto pohoří a zasahuje na území Sila Grande, Sila Piccola a Sila Greca o celkové výměře 73 965 ha. Výraznou dominantou je umělé jezero Argo. Bylo vybudováno zahrazením řeky Arvo v letech 1927 až 1931. Ovšem v současné době vytváří spolu s okolními lesy a kopci nádhernou harmonickou scenérii. I umělý prvek vhodně zasazený do krajiny nemusí být rušivý a rozšiřuje už tak bohatý ekosystém. O dalších funkcích jako zádrž vody v krajině nebo výroba čisté energie ani nemluvě.

Tradiční součástí setkání členů UEF je odborný seminář, kterého se účastní zástupci místních lesníků. Nejinak tomu bylo i v Calabrii. Celodenní seminář na téma „Udržitelné lesnické hospodaření pro rozvoj ekosystémových služeb“ se těšil velké pozornosti místních lesnických organizací a regionální vlády. O tom svědčí osobní představení účastníků semináře šesti prezidenty, jedním viceprezidentem, dvěma komisaři, třemi řediteli a dalšími významnými osobnostmi. Výčet organizací, které tito představitelé zastupovali by byl velmi dlouhý. Je vidět, že v Itálii si mezinárodní pozornosti velmi váží a účast tolika zahraničních lesníků považovali za stěžejní událost. Je možné, že jednou budeme mít možnost tento mezinárodní sněm přivítat v České republice a pochlubit se naším moderním lesnictvím.

Velmi zajímavé přednášky od předních italských odborníků přinášely praktické zkušenosti z pěstování borovice černé, která se v Calabrii vyskytuje ve dvou varietách: Corsican pine a Calabrian pine. Dále byly prezentovány aktuální pohledy na význam lesa a lesnictví v současné době klimatické změny a nové výzvy, kterým lesníci v Evropě čelí. Počet obyvatel, kteří bydlí ve městech se neustále zvyšuje. Očekává se, že v roce 2050 to bude v Itálii 81 % populace. Tím roste u veřejnosti pohled na lesy jako místo pro rekreaci, jako poslední zbytky přírody, které je potřeba chránit a nejlépe zakonzervovat. To staví lesníky orientované poslední stovky let na intenzivní hospodaření do těžké pozice. Toto téma se jako červená nit táhne několika posledními sněmy UEF. Nejen v ČR na akcích organizovaných „ekology“ zaznívá, že největším nepřítelem lesa je lesník.

Z apelů, které na semináři zazněly uvedu výzvy Giorgia Matteucciho, ředitele institutu pro zemědělské a lesní ekosystémy ve středomoří (ISAFOM). Potřebujeme udržitelné multifunkční lesnictví. Vědci a provoz musí spolupracovat pro zajištění budoucnosti lesů na evropském území.

Čtenáři webových stránek ČLS ví, že Česká lesnická společnosti je jedna z organizací v ČR, která již více než 25 let prostřednictvím svých odborných konferencí, seminářů a venkovních pochůzek přispívá k propojení akademické sféry, lesnického výzkumu a lesnického provozu. Jako lesnická stavovská organizace usiluje též o šíření dobrého jména našich lesníků a lesnictva.

Zástupce polské delegace a viceprezident UEF Tomasz Markiewicz přítomné seznámil s největšími dvěma výzvami, kterým nyní čelí polské lesy. První je evropská regulace pro snižování CO2 v atmosféře známá jako LULUCF (Land Use, Land-Use Change and Forestry), která může výrazně omezit lesnické hospodaření asi nejen v Polsku. A druhou výzvou je větrná smršť z 11. 8. 2017, která zasáhla území 79,7 tis. ha a přinesla 9,8 mil. m3 kalamitního dříví. Byly vytvořeny holiny k zalesnění o celkové výměře 39,2 tis. ha. A kromě toho čelí též kůrovcové kalamitě podobně jako my v ČR, což na sněmu také zaznělo.

Z interního jednání členů UEF je příhodné zmínit probíhající střednědobé hodnocení evropské lesnické strategie 2013-2020, velký, dosud ne zcela využitý potenciál lesnictví v oblasti tzv. Green Jobs a probíhající aktivity lesní pedagogiky, ve kterých je UEF velmi aktivní a pořádá vlastní semináře pro lesní pedagogy. Může nás jistě těšit, že byl kladně hodnocen 12. Evropský kongres lesní pedagogiky, který se konal v minulém roce v ČR a na jehož organizaci se ČLS též podílela.

Na venkovní pochůzce po národním parku Sila jsme se mimo jiné seznámili s přirozeným zmlazováním borovice černé, způsobem lesnického managementu v národním parku a praktickou ukázkou využití koňů na vyklizování dřevní hmoty. Z zmínku stojí například návštěva přírodní rezervace The Giants of the Sila, kde rostou 350 let staré borovice černé až 45 m vysoké a výčetní tloušťkou přes 2 metry. Údajně nejstarší borovice černé v Evropě.

Shrnutím celého obsahu této mezinárodní akce shrnout lze říci, že se neustále potvrzuje, že lesníci se nachází v jednom z nejproblematičtějších období ve své historii. Shrnuto ve dvou bodech:s

1.) Z důvodu klimatické změny čelíme stále rostoucímu objemu přírodních katastrof a nutnosti přiměřené změny druhové skladby v relativně krátkém čase.

2.) Změna životního stylu většiny populace mění pohled na lesy a lesnictví, které přestávají být chápany jako zdroj obživy (ať už jako produkce materiálu nebo jako zaměstnání), ale stále více jsou vnímány jako přírodní bohatství.

Není však nutné rozebírat, že tyto dva požadavky na lesnictví jdou přímo proti sobě. Jen semknutím všech lesnických stavů, majitelů lesů, správců lesních majetků a vládní moci, která má lesy v gesci, je možné v této těžké době obstát a zajistit, aby v evropském regionu byly lesy, jak je známe, zachovány i pro příští generace.