Otevřený dopis ministru zemědělství Ing. Miroslavu Tomanovi, CSc.
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 24.září 2018
- Zobrazeno: 7117
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás nanejvýš znepokojeni informacemi o vývoji legislativního procesu ve věci novely vyhlášky č.83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
V průběhu ne zcela standardního připomínkového řízení uplatnilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) řadu připomínek, především k návrhu přílohy č. 3 vyhlášky, konkrétně k procentickému podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu a jejich rozsahu dle cílových hospodářských souborů. Dle dostupných informací je Vámi řízené ministerstvo na základě velkého tlaku od MŽP vůči MZe připraveno tomuto požadavku ustoupit a tento čistě resortní předpis plně přizpůsobit návrhům MŽP. Důrazně protestujeme proti takovému postupu a především proti dalšímu výraznému zásahu do vlastnických práv vlastníků lesa. Jakoby nestačilo, že český lesní zákon je jednou z nejpřísnějších evropských norem striktně vymezující hospodaření v lesích, a to i hospodářských, vlastníci lesů jsou povinni bez náhrad strpět mnohá omezení ve prospěch celé společnosti (např. obecné užívání lesů) a jsou nedostatečně až nulově finančně kompenzováni.
V současném společensky, ekonomicky i environmentálně obtížném období likvidace kůrovcové kalamity jako příslovečná poslední kapka přichází požadavek na ničím nepodložené navýšení podílu MZD, na některých cílových hospodářských souborech dokonce čtyřnásobně oproti stávající právní úpravě. Zároveň se navíc také zužuje spektrum tzv. melioračních a zpevňujících dřevin o introdukované druhy, které cíleně MŽP odmítá a dogmaticky trvá pouze na dřevinách tzv. přirozené druhové skladby. Ignorují se tak vědecké poznatky, které prokázaly účinnost některých vhodných druhů nepůvodních dřevin v našich podmínkách i v okolních lesnicky vyspělých zemích, a to s ohledem na zvyšování stability i vitality lesních porostů. Současné zastoupení geograficky nepůvodních dřevin v českých lesích je minimální (ca 1,5 %) a proto se jejich odmítání s poukazem na obrovská rizika pro biodiverzitu jeví jako nepodložené. To, že v tomto směru probíhá jednostranná kampaň v našich médiích, je zcela zřejmé např. i z toho, že se opakovaně, a to i ve hlavních zpravodajských relacích veřejnoprávní televize, v posledních několika dnech neobjektivně poukazuje např. na škodlivost dubu červeného - dřeviny se zastoupením pouhých 0,2 %!!! Tuto situaci také dobře ilustruje tvrzení, že invazivní listnáče jsou nebezpečnější než kůrovec (iDNES.cz).
Jak již Česká lesnická společnost upozornila, tento přístup není ve shodě s adaptační strategií na klimatické změny publikované v prestižních vědeckých časopisech, kde se konstatuje nutnost zrevidovat některá dogmata, např. ve využití nepůvodních dřevin a stanovištně nepůvodních populací s větším adaptačním potenciálem. To ostatně zmiňuje i Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, kterou přijalo MŽP v roce 2015, kde se konstatuje, že:
„je zapotřebí revidovat dosavadní způsob regulace introdukovaných a geograficky nepůvodních dřevin v hospodářských lesích s cílem umožnění jejich širšího využívání, zejména modřínu a douglasky“ a „podporovat druhy a ekotypy lesních dřevin lépe snášející klimatickou změnu, s vyšší rezistencí vůči biotickým škůdcům“. Zdá se, že na to MŽP zapomnělo…
Vážený pane ministře, jako zástupci České lesnické společnosti musíme důrazně trvat na tom, aby byly vytvářeny legislativní podmínky i pro zajišťování dalších dvou základních pilířů lesnictví a to dřevoprodukční funkce a sociální funkce našich lesů a tím udržení konkurenceschopnosti lesního hospodářství v budoucnu. Navržené řešení z pozice MŽP tyto potřeby zcela ignoruje. Proto pro nás není akceptovatelné zvýšení podílu MZD v průměru na 60-80 % a zároveň redukce výčtu melioračních a zpevňujících dřevin o introdukované druhy, které mají vysokých adaptační, stabilizační i produkční potenciál. Plošné odmítnutí pěstování smrku ve středních polohách navíc také neodpovídá na mnoha místech realitě. Např. demonstrační objekt přírodě blízkého nepasečného hospodaření na lesnickém úseku Klokočná, který je ve čtvrtém lesním vegetačním stupni, je ukázkou toho, že vhodný pěstební postup (přestavba lesa s uplatněním výběrných principů) na vodou ovlivněných stanovištích může zásadně zvýšit vitalitu a stabilitu smrku i v nadmořské výšce 400 m.
Na závěr bychom si dovolili konstatovat, že tento návrh:
1. je v rozporu s většinou dosud projednaných a schválených strategických materiálů
2. nemá obdobu v lesnické legislativě států, které nám jsou jako lesnicky vyspělé často dávány za příklad,
3. povede v budoucnosti k drastickému zhoršení již tak špatné konkurenceschopnosti českých vlastníků lesa
A v této souvislosti bychom se dovolili zeptat:
1. je stát připraven finančně dotovat nebo kompenzovat všechny zvýšené náklady, které tímto opatřením vlastníkům vzniknou? Vyhláška měla být prováděcím předpisem k lesnímu zákonu, předpisem Vámi řízeného rezortu, místo toho se z něj stává další nástroj MŽP k omezování hospodaření v lesích, který bude muset být kompenzován vlastníkům lesů z prostředků rezortu MZe.
2. Jak se bude řešit situace s předpokládaným nedostatkem vhodného a geneticky kvalitního sadebního materiálu?
Vážený pane ministře, z výše uvedených důvodů vyjadřujeme zásadní nesouhlas s možností přistoupit v rámci vypořádání připomínek k návrhu MŽP a jsme připraveni v případě potřeby zpracovat v krátké době podrobnější rozbor, který by mohlo MZe použít k další odborné argumentaci vůči některým názorům MŽP.
S pozdravem
Lesu zdar!
Ing. Pavel Draštík
předseda ČLS
