Předcházení erozi půdy a lepší hospodaření s vodou – vliv na hospodaření v lesích a životní podmínky zvěře
Na konci 20. století společnost ovlivněná politickými změnami očekávala i pozitivní změny,
které se projeví také v naší krajině negativně poznamenané desítky let socialistického hospodaření. Vůli k nápravě projevila společnost v řadě zákonů i v následných krocích, které směřovali k naplnění vize, kam patří například tvorba územního systému ekologické stability. Znalosti, nástroje, finance i příklady dobré praxe existují, ale ve větším měřítku jsou tyto vize stále nenaplněny. A v krajině zatížené největší zemědělskou intenzitou se nepodařilo téměř nic. Lokálně lze pozitivní změny v krajině zaregistrovat, ale z celostátního hlediska k zásadnímu posunu nedošlo. Zvláště zemědělství ovládly velké subjekty, které pokračují v intenzivní zemědělské produkci často bez ohledu na její negativní projevy. Popsaný trend vede k dalšímu snižování biodiverzity, degradaci půdy, k erozním projevům a neschopnosti zadržovat vodu. Negativně se dopady projevují nejen v samotném zemědělství, ale také v lesnictví, myslivosti a dalších navazujících a příbuzných odvětvích. Stále častěji jsme svědky epizod sucha, přívalových srážek, extrémních povětrnostních vlivů.
Krajina je vystavovaná různým projevům provázející klimatické změny a člověkem pozměněné intenzivně využívané ekosystémy jsou vůči těmto projevům velmi zranitelné. Šanci jsme dostali hned v prvním programovém období po vstupu do EU. Nastala vlna zalesňování méně kvalitních zemědělských půd. Ve větší míře bylo možné uplatňovat různé režimy dobře dotovaných agroenvironmentálních opatření. Významnou měrou ke změnám přispívají i projekty financované z resortu životního prostředí. Tato opatření byla a jsou prospěšná nejen zemědělství,
ale i lesnictví a myslivosti. Cílem semináře je seznámit účastníky s příležitostmi, možnostmi, limity a podmínkami, které v současnosti jsou k dispozici pro zlepšení stavu krajiny s využitím poznatků lesníků, myslivců, zemědělců, ochrany přírody a dalších aktérů podílejících se na tvorbě krajiny. Součástí vzdělávacího programu jsou také příklady dobré praxe v k.ú. Šardice a okolí při realizaci zalesňování zemědělských půd, zakládání biopásů, políček pro zvěř, extenzivních sadů, při výsadbě alejí, zatravňování orné půdy, při zakládání biokoridorů, biocenter a interakčních prvků.
Partner projektu
Místo a datum akce: Šardice 823, 696 13 Šardice, 5. - 6. 2017
Krajina v ČR na počátku 21. století - východisko | Dr. Ing. Petr Marada | MENDELU | |
Podmínky pro realizaci lesnických a agroenvironmentálních opatření v honitbách v ČR |
Dr. Ing. Petr Marada | MENDELU | |
Agroenvironmentální opatření – možnosti PRV v programovém období 2014 - 2020 | Ing. Josef Makovský Ph.D. | MZe ČR | |
Realizace opatření pro zvyšování biodiverzity v Pardubickém kraji | Ing. Zdeněk Janoušek | Krajský úřad pardubického kraje | |
Zalesňování zemědělských půd s podporou z PRV | Ing. Petr Dušek | MZe ČR | |
Historie a současnost zalesňování zemědělských půd | Mgr. Martin Polívka DiS. | Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Hradec Králové | |
Územní systémy ekologické stability | Mgr. Martin Polívka DiS. | Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Hradec Králové | |
Příklady realizace projektů na zlepšování stavu krajiny financovaných z různých zdrojů | Dr. Ing. Petr Marada | MENDELU |
Zalesňování neproduktivních zemědělských půd – příklady dobré praxe | Ing. Petr Dušek | MZe ČR |
Hodnocení stupňů ekologické stability a tvorba USES v praxi | Mgr. Martin Polívka DiS. | Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Hradec Králové |
Zakládání LBC a LBK v praxi – ukázky starších i nových prvků | Dr. Ing. Petr Marada | MENDELU |
Obnova větrolamů | Dr. Ing. Petr Marada | MENDELU |
Zkušenosti se zakládáním biopásů | Ing. Josef Makovský Ph.D. | MZe ČR |
Políčka pro zvěř | Ing. Zdeněk Janoušek | Krajský úřad pardubického kraje |
Agroenvironmentální opatření v praxi |
Dr. Ing. Petr Marada | MENDELU |
Prohlédněte si fotografie z akce.