V letošním roce uplynulo 140 let od založení služby hrazení bystřin v západní, předlitavské části Rakouska – Uherska. Vydání zákona č. 117/1884 ř. z. ze dne 30. 6. 1884 „o opatření k bezeškodnému svádění horských vod“ završilo kroky státní správy k ochraně majetků a investic ohrožovaných povodněmi v horských částech státu. Vždy rozsahem největší nebezpečí hrozilo a hrozí v Alpách. Na území dnešní České republiky se jednalo o hraniční hory s rychle se rozvíjejícím průmyslem, který využíval vodní energii. Podle tehdejších zpráv byla rozhodujícím impulsem nejen katastrofální, opakovaná povodeň z podzimu roku 1882 Tyrolsku, Korutanech a v Kraňsku, ale také dlouhodobá snaha lesníků a vodohospodářů omezit splaveninový režim v horských bystřinách stavebními úpravami (nejméně od poloviny XVII. století), později péče o celý perimetr (povodí) bystřiny (od 30. let XIX. století). Tehdy definované cíle a metody hrazení bystřin jsou dosud platné a jsou zakotvené v aktuálně platných ČSN 75 2106-1 a -2.

Cílem konference je zdůraznění původních východisek pro založení služby hrazení bystřin jako služby státní a srovnání se současnými trendy, postupy a zabezpečením ochrany obyvatel, krajiny a trvale udržitelného života a podnikání v území ovlivňovaném / ohrožovaném bystřinami. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Objem kůrovcového dříví se v posledních letech snižuje, ročně zhruba o jednu třetinu. Objem aktuálně evidovaného kůrovcového dříví nicméně přesahuje roční objemy minulých kalamit. Je tedy stále nutné kůrovcové dříví asanovat. Ovšem je stále patrný dramatický nárůst holin v důsledku kůrovcových těžeb, a to i v souvislosti s opatřením obecné povahy MZe. To umožňovalo až do konce roku 2022 ponechávat sterilní kůrovcové souše, ty však musely být již v následujících letech odstraněny. To vše má výrazný vliv na rozlohu holin, které musí být zalesněny. Jestliže ještě v polovině minulého desetiletí dosahoval roční objem holin 20-25 tis. ha, byl v posledních letech překročen až na stav 70 tis. ha ročně. Mění se i dřevinná skladba výsadeb, což ovlivňuje do jisté míry i spektrum škodlivých činitelů.

Zásadním problémem je stálé zužování nabídky používaných přípravků na ochranu rostlin, a to i v lesním hospodářství. Rizika jsou spojena s jejich používáním v několika následujících letech, kde v důsledku přehodnocování účinných látek v rámci EU může nastat situace, kdy nebude k dispozici žádný přípravek proti určitému škůdci nebo i celé skupině škůdců. S ohledem na preferování témat zejména větrných kalamit a gradace lýkožroutů, však v posledních letech není věnována pozornost dalším škůdcům, ať už se jedná např. o listožravý hmyz či hlodavce. Seminář bude sloužit jako zdroj informací o již známých problémech, ale také o dalších živočišných činitelích, jakož i o legislativních normách, spojených s ochranou lesa proti škůdcům.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Ke zvládnutí kalamitní situace a následné kvalitní obnově lesních porostů musí přispět všichni klíčový hráči. V případě zapojení státního aparátu se jedná především o kompetentní ministerstva a jejich podřízené složky. Ministerstvo zemědělství na kalamitní situaci v lesích reagovalo zejména vydáváním Opatření obecné povahy, či změnou některých právních předpisů ke klíčovým zákonům upravujících hospodaření v lesích. V době největšího rozmachu kůrovcové kalamity jsme byli rovněž svědky státní podpory ve formě finančních příspěvků. Lesní ochranná služba Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti pomáhá praxi aktivním monitoringem kalamitní situace v lesích, poradenskou službou a osvětou o nových trendech v oblasti ochrany lesa. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem vyhotovil pro obnovu lesů po kalamitách komplexní metodický materiál. Vlastníci lesů prostřednictvím odborných lesních hospodářů pak přenáší všechny zmíněné nástroje do praktického lesního hospodářství, kde se setkávají se skutečnými problémy vzniklé kalamity. Vedle větrných, respektive hmyzích kalamit se nicméně pravidelně setkáváme také s rozsáhlými škodami povodněmi. S ohledem na predikci stále častějších přívalových dešťů je proto potřeba věnovat pozornost praktickou i legislativní právě škodám vodou. Seminář si klade za cíl aktualizovat trendy vývoje stávající kalamitní situace a popsat kratší abiotické kalamity z poslední doby, zároveň však také prezentovat legislativní novinky, včetně jejich aplikovatelnosti do praxe.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář se zabývá aktuální problematikou obnovy a výchovy post-kalamitních ploch po nedávné kůrovcové kalamitě, a to z pohledu historických zkušeností z řešení lesních kalamit, které postihly území ČR v posledních cca 200 letech. Jak se poučit z dřívějších převážně velkoplošných kalamit při řešení současné kůrovcové kalamity? Na rozdíl od předešlých seminářů, které se zabývaly obnovou či výchovou lesních porostů dílčím způsobem, je zde cílem semináře zaměřit se komplexně na celý následný obnovní cyklus lesa. Obsahem semináře je zabývat se postupným rozčleňováním porostů, věkovou a výškovou diferenciací, úpravou druhové skladby během výchovy a předmýtních těžeb, budoucí těžební i ekonomickou vyrovnaností a nepřetržitostí, vhodnými podmínkami pro dovedení první pokalamitní generace lesa do stadia mýtní zralosti i přípravou pro druhou generaci lesa, atd. Daná problematika bude řešena spíše v dlouhodobějším horizontu, pohledem celkového pojetí managementu krajiny a trvale udržitelného obhospodařování lesů i fungování správy lesních majetků.

Seminář je určen správcům státních, církevních, obecních, soukromých lesů a lesních družstev, vlastníkům lesů, osobám ze státní správy či akademické sféry, zájmovým skupinám a podnikatelským subjektům v lesním hospodářství, ale i všem dalším, které tato problematika zajímá. Témata příspěvků a přednášející jsou zvolena tak, aby seminář přinesl účastníkům co největší informační hodnotu v dané aktuální problematice.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Problematika nárůstu spárkaté zvěře je skloňována napříč celou Evropou, ovšem v případě některých druhů se jedná o problematiku pouze konkrétních států. Podobně je tomu i v případě daňka evropského, jehož hlavní domovinou je nyní střední Evropa, konkrétně pak Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Aktuální geografické rozšíření tohoto druhu je tedy stanoveno. Otázkou však je, jak se s ohledem na zřejmá fakta posledních desetiletí posunul aktuální výzkum fyziologie a etologie daňka obecného. Předně je pak ale zásadní odpovědět také na to, jak jsou nově získané informace přijímány v lesnicko-myslivecké praxi.
Součástí odborného semináře bude dopolední přednáškový blok a odpolední venkovní exkurze do veřejnosti jinak uzavřené Obory Březka.

Lesy ve střední Evropě jsou v posledních desetiletích výrazně ovlivněny kalamitami, pro oblast České republiky to pak platí obzvláště. Současný rozsah holin spolu se snahou o změnu druhové skladby lesů a tvorbu odolnějších porostů vede lesníky k pěstebním postupům využívajících ve větší míře přírodních procesů. Obnovu kalamitních holin ovlivňuje celá řada nepříznivých faktorů, jedním z nejzásadnějších jsou nepříznivé mikroklimatické podmínky, tlak zvěře a buřeně. Snaha o využití pionýrských dřevin je jednou ze strategií, jak se s těmito nepříznivými vlivy vyrovnat. Cílem tohoto semináře je vedle pěstebního a ekologického potenciálu vybraných druhů těchto dřevin představit i možnosti jejich finálního využití a zhodnocení.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

V rámci posledního desetiletí se oblast Vysočiny potýká s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou. V nedávné historii zde lesníci čelili nutnosti zpracovat vysoké objemy kůrovcového dříví, nyní stojí před výzvou zajistit a následně vychovávat nově vzniklé porosty na rozsáhlých kalamitních plochách. Hlavním cílem semináře je porovnat různé možnosti obnovy kalamitních holin, sukcesi, dvoufázovou obnovu pomocí pionýrských dřevin, umělou výsadbu cílových dřevin, řadovou a skupinovou výsadbu pomocných a cílových dřevin, výsadbu sníženého počtu cílových dřevin s očekávanou přirozenou obnovou pomocných dřevin aj. Odborná akce se nicméně zaměří i na další důležité aspekty obnovy kalamitních holin a moznosti využití lesnické techniky a přípravků a prostředků na ochranu rostlin.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Odborný seminář se zaměří na moderní přístupy k lesnictví v kontextu myslivosti, které kladou důraz na přírodě blízké pěstování, trvalou udržitelnost a biodiverzitu. Lesnický model, který budou v příštích letech usilovat Vojenské lesy a statky ČR, s.p. v Brdech a následně i v dalších lokalitách, upřednostňuje bohatě strukturované lesy s pestrým druhovým, věkovým a prostorovým složením před rozsáhlými plochami monokultur. Na úvod budou představeny způsoby adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu, potenciál smíšených lesů a změny druhové skladby a struktury lesů v kontextu hospodaření se zvěří. Následně bude zaměřeno na zvěř jako limitující faktor obnovy lesních porostů či na hospodaření se srnčí zvěří s ohledem na změny v jejím životním prostředí, včetně poznatků ze Saska. Přednášky budou také zahrnovat diskusi o přechodu od holosečných těžeb k promyšleným podrostním způsobům hospodaření, které podporují vnitřní dynamiku porostů a umožňují novou generaci lesa bez nutnosti vzniku holin, vše v kontextu vlivu zvěře. Seminář poskytne komplexní pohled na integraci myslivosti do lesního hospodaření s cílem vytvořit lesy, které jsou ekologicky stabilní, odolné vůči klimatickým změnám a bohaté na biodiverzitu. Účastníci semináře získají znalosti o inovativních metodách a přístupech v pěstování lesů, které budou hrát klíčovou roli v budoucím rozvoji lesnictví v České republice.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Lesní hospodářství Doupovských hor je v rámci České republiky unikátní. Převážnou většinu této lesní oblasti tvoří území využívané armádou. Současně jde o unikátní území s výrazným podílem přírodě blízkých listnatých porostů na vulkanických svazích řeky Ohře. Cílem semináře formou pochůzky je ukázat konkrétní provozní zkušenosti, jak skloubit činnost výcviku armády, lesnické hospodaření, myslivost i výraznou podporu environmentálních funkcí lesa.

Zájem o využití introdukovaných dřevin roste v souvislosti s poškozením právě dřevin domácích, aktuální je tato problematika také v kontextu výzkumu možností reakce na klimatické změny a extrémy počasí. Zapojení introdukovaných dřevin je akceptované ve stále větší míře i provozní praxí, nicméně chybí zkušenosti a poznatky o různých variantách pěstování a využití celé řady těchto druhů. Nejčastěji zastoupeným introdukovaným dřevinám již lesnický výzkum i lesnická praxe věnovaly jistou pozornost, je tedy vcelku jasný koncept jejich začlenění do systému LH České republiky, u některých dalších druhů pak v tomto ohledu vnímáme výrazný deficit. Stejně tak je potřeba prověřit vitalitu dřevin v našich zatím téměř netestovaných. Cílem semináře je shrnout poznatky získané během řešení několika výzkumných projektů a v r rámci diskuze pak formulovat další požadavky, které bude větší zavádění dalších druhů introdukovaných dřevin klást na lesnictví, návazná zpracovatelská odvětví i celou společnost. Součástí odborného semináře bude odpolední venkovní exkurze.

Akce je akreditována v systému agroporadenství MZe. Účastníci obdrží osvědčení o účasti. Česká lesnická společnost je akreditovaná vzdělávací instituce u MV ČR pod číslem AK/l-13/2022.

Pořádáno za podpory Ministerstva zemědělství, Lesů České republiky, s. p. a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.

Více informací naleznete na pozvánce:

K přihlášení můžete využít přihlášku:

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Evropská zemědělská krajina prochází v současné době transformací na základě požadavků podpory trvalé udržitelnosti a rozvoje biodiverzity. Tyto změny mohou mít naprosto klíčové a velmi pozitivní dopady pro podporu volně žijících živočichů, obývajících agroekosystémy, pokud však budou vhodně uchopeny. Populace drobné zvěře však současně čelí i dalším výzvám. Mezi naprosto zásadní hrozby, patří i biologické invaze nepůvodních druhů živočichů, které mohou v některých případech znamenat ohrožení životaschopnosti vybraných druhů drobné zvěře. 

Cílem konference je zájemcům představit problematiku drobné zvěře komplexně, čemuž napomůže i praktická terénní exkurze, která bude zaměřena na ukázky příkladů podpory drobné zvěře (druhý den semináře).

Akce je akreditována v systému agroporadenství MZe. Účastníci obdrží osvědčení o účasti. Česká lesnická společnost je akreditovaná vzdělávací instituce u MV ČR pod číslem AK/l-13/2022. Seminář je akreditován u MV s číslem akreditace: AK/PV-281/2024.

Pořádáno za podpory Ministerstva zemědělství , Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. a Technologické agentury České republiky.

Na semináři/konferenci bude také možnost se ubytovat přímo v místě konání akce, totiž na zámku. Budete-li mít zájem o ubytování, kontaktujte prosím recepci Zámku v Kostelci nad Černými lesy: +420 730 192 060, a to právě s informací, že jste účastníci odborného semináře ČLS v termínu 16.-17. 5. a poptáváte ubytování (sdělte také prosím preferenci pokoje, tj. zda na akci jedete ve skupině kolegů a využijete např. pokoj se 4 lůžky, či zda jedete sám a využijete 2lůžkový pokoj). Budete-li mít jakékoli další dotazy nebo problém s ubytováním, kontaktujte prosím tajemníka České lesnické společnosti: +420 723 399 475. Ubytování účastníci hradí ve vlastní režii.

Více informací naleznete na pozvánce:

K přihlášení využijte přihlášku:

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Kůrovcová kalamita je v určitých oblastech na ústupu. Nyní je třeba řešit její důsledky, tzn. jejich  zalesnění  vhodnou  dřevinnou  skladbou  a  následně  zabezpečit  zajištění  nových výsadeb. Vedle ochrany čerstvých výsadeb proti klikorohu borovému, který může ohrozit zejména  čerstvé  holiny  osázené  jehličnatými  sazenicemi,  bude  potřeba  se  věnovat  i dalším, dlouhodobějším problémům. Bude třeba zajistit především zabezpečení ochrany proti  zvěři,  hlodavců  a  buřeni,  a  to  se  zohledněním  stáří  výsadeb,  dřevinné  skladby, velikosti holiny a její lokalizaci. Nemalou roli hraje i způsob obnovy. Právě tyto problémy jsou předmětem připravovaného semináře, určeného jak vlastníkům a správcům lesa, tak i zástupcům správní správy. Významnou roli hraje i riziko úbytku některých přípravků na ochranu rostlin, s jejichž pomocí byly tyto problémy řešeny.

Akce je akreditována v systému agroporadenství MZe a u MV pro úředníky.

Účastníci obdrží osvědčení o účasti. Česká lesnická společnost je akreditovaná vzdělávací instituce u MV ČR pod číslem AK/l-13/2022.

Pořádáno za podpory Ministerstva zemědělství, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
a Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

Více informací naleznete na pozvánce:

K přihlášení na akci prosím využijte přihlášku:

Seminář se zabývá aktuální problematikou příspěvků a dotací do LH, a to širším pohledem od koncepce legislativního rámce jednotlivých dotačních titulů, přes složité legislativní podmínky a komplikovaná dotační pravidla až po časovou náročnost administrace a možnosti použití softwarů při podávání žádostí. V centru pozornosti je zejména Nařízení vlády č. 30/2014 Sb. a diskutovaný finanční příspěvek na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu. Jednotlivé příspěvky budou zaměřeny na představení jednotlivých dotačních titulů vč. statistiky čerpání, objemu poskytnutých finančních prostředků a výsledků kontrol, dále uvedení praktických zkušeností s podáváním jednotlivých žádostí a také prezentování návrhů na zjednodušení dotačních pravidel, příslušné legislativy a celého procesu vyhlašování, administrování, podávání a kontrol žádostí. Cílem semináře je řešit problematiku legislativní složitosti a časové náročnosti žádostí o příspěvky a dotace v LH, výstupem by měly být návrhy na zjednodušení a zrychlení těchto činností.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Po rozsáhlé obnově lesních porostů vyvolané klimatickou změnou a následnou kůrovcovou kalamitou, čeká lesníky další zásadní úkol – výchova mladých lesních porostů. Do výchovy porostů se zahrnují veškerá opatření, kterými se systematicky, opakovaně a záměrně ovlivňují růstové a vývojové procesy porostů tak, aby byla hospodárně dosažena kvalita a bezpečnost produkce. Základní požadavky výchovy porostů vycházejí z porostní hustoty, rozmístění jedinců, kvality jedinců, druhové skladby, zdravotního stavu porostu a optimálního stavu porostního prostředí. Proto je při porostní výchově nezbytná optimalizace druhové skladby, formy a intenzity výběru s přihlédnutím ke stanoveným provozním cílům. Jelikož s rostoucím věkem se naopak snižuje schopnost lesních porostů reagovat na jednotlivá pěstební opatření, je nezbytné s výchovou začít včas. S výchovou lesních porostů se tak doporučuje začít nejpozději v růstové fázi mlazin, a to dle konkrétních stanovištních a porostních poměrů, nevyjímaje provozní cíle. Jednotlivé příspěvky se zaměří na výchovu cílových dřevin, porostních směsí, porostů při dvoufázové obnově lesa, porostů poškozených zvěří nebo s opožděnou výchovou. Nebude chybět ani pohled a zkušenosti z praxe. Jubilejní XXV. Sněm lesníků přinese jasně daná doporučení a postupy výchovy lesních porostů po kalamitách, vedoucí k lepší stabilitě a adaptabilitě lesních porostů zejména vůči klimatickým změnám.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Lesní hospodářství v minulosti několikrát čelilo významným kalamitám, avšak v posledních letech došlo v České republice k dramatickému odumírání smrkových porostů. V reakci na tyto změny probíhá zásadní proměna způsobu lesního hospodaření, zaměřená na adaptaci na klimatické výkyvy. Naše lesy musely vyvinout strategie pro překonání dlouhých suchých období a ničivých vichřic, současně se však potýkají s rozšířením patogenů a kůrovců. Opakující se cyklus kalamit na našem území sleduje jedenáctiletý solární cyklus a tuto periodicitu využívá i pro pravidelnou obnovu lesů po kalamitách. Tato obnova však přináší významné změny v druhové skladbě lesů, kdy se upřednostňují listnaté stromy a druhy, které lépe snáší klimatické výkyvy. Tento posun v druhové skladbě byl iniciován změnami ve sběru semenného materiálu, který je nyní zaměřen na jiné druhy dřevin než smrku ztepilého. Během semináře se zaměříme na popis kalamitních událostí, které zahrnují šíření kůrovců i obnovu lesů po kalamitách. Lesnický sektor se musel přizpůsobit současné situaci, která je historicky vnímána jako neobvyklá, ale ve skutečnosti se obdobné události již v lesním hospodářství odehráli mnohokrát. Jedním z klíčových prvků kalamit je rozsáhlá kalamitní těžba, způsobená nejčastěji šířením kůrovců. Tyto kalamitní plochy musí být znovu zalesněny, což vede k nutnosti umělé obnovy lesů a sběru semenného materiálu. Během semináře se zaměříme na významné lesnické kalamity a zvýrazníme klíčový význam sběru osiva a následném zalesňování pro budoucí obnovu lesních ekosystémů.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.