Jedle - dřevina roku 2019
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 01.říjen 2019
- Zobrazeno: 6160
V rámci vzdělávacích aktivit vyhlašují Lesy ČR, s. p. již řadu let jednu z lesních dřevin jako dřevinu roku, kterou v daném roce přibližují široké veřejnosti. Pro rok 2019 byla v pořadí již podruhé (celkově dvacátou první) dřevinou roku vybrána jedle. V rámci České lesnické společnosti (ČLS) se pořádala odborná akce zaměřená na tuto významnou dřevinu dne 10. září v Kostelci nad Černými lesy. Seminář byl zaměřený na komplexní problematiku významu a pěstování jedle bělokoré (Abies alba Mill). Na přednáškami nabitý dopolední blok navazovala venkovní exkurze na Školním lesním podniku zaměřená na praktické ukázky pěstebního managementu na podporu jedle.
Po zahájení semináře prorektorem České zemědělské univerzity (ČZU) a místopředsedy ČLS Jiřím Remešem v prvním příspěvku od Lenky Lehnerové z ÚHÚL Plzeň byla věnována pozornost vývoji zastoupení této kdysi velmi významné dřeviny. Z dostupných datových zdrojů se potvrdil trend zvyšování podílu jedle v posledních letech. Aleiš Zeidler z Fakulty lesnické a dřevařské (FLD) ČZU v Praze se v příspěvku zabýval vlastnostem a způsobům využití jedlového dřeva. Účastníci se z příspěvku dozvěděli, že jedle nemá žádná výrazně negativní vlastnost dřeva, které by bránily jejímu využití na většinu účelů, ke kterým je využíváno v současnosti dřevo smrku. Není tedy důvod dřevo jedle chápat jako podřadnější. Navíc, současný zpracovatelský průmysl disponuje moderními technologiemi, které již dokážou značnou část omezení překonat. V první části příspěvků ještě nechyběla také přednáška ohledně optimálních pěstebních postupů používaných při vnášení a pěstování této dřeviny od Jiřího Remeše.
Po přestávce byla dále zmíněna problematika zdravotního stavu, vitality a růstu jedle bělokoré v měnících se podmínkách prostředí v oblasti Sudetské soustavy od Stanislava Vacka, taktéž z FLD ČZU v Praze. Z dlouhodobého studia zdravotního stavu jedle vyplývá, že jedle je velmi plastická dřevina, která po odeznění stresových faktorů velmi dobře regeneruje, a to podstatně lépe než smrk ztepilý. V posledním příspěvku byl od místopředsedy Česká akademie zemědělských věd Viléma Podrázského zhodnocen její stabilizační a meliorační potenciál. Více informací v tišeném sborníku vydávané Českou lesnickou společností.
