Budoucnost ochrany lesa proti nejvýznamnějším živočišným škůdcům

Podrobnosti: Zveřejněno: 02.únor 2025; Zobrazení: 110

30. ledna 2025 se v prostorech High-tech pavilonu FLD ČZU v Praze uskutečnil odborný seminář na téma „Budoucnost ochrany lesa proti nejvýznamnějším živočišných škůdcům“, pořádaný ve spolupráci s Lesní ochrannou službou Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (odborný garant doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.), za podpory Ministerstva zemědělství a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. Akce se nakonec zúčastnilo téměř 70 účastníků, z lesního provozu, státní správy či výzkumných organizací. Zúčastnili se také studenti z FLD ČZU v Praze.

V rámci seminář zaznělo celkem 7 přednášek, pojednávajících o aktuálních tématech dané problematiky. Každou přednášku následně doplnila krátká diskuze.

Ing. Marie Zahradníková, Ph.D. se ve svém příspěvku „Asanace kůrovcového dříví – současnost a perspektivy do budoucna“ věnovala historii asanace kůrovcového dříví od dlouhodobě používaného ručního odkorňování, které se používá dodnes i když s některými inovacemi (adaptéry na motorovou pilu a speciálně upravené odkorňovací hlavice na harvestorech. Ale i zde je třeba vycházet z určitých omezení jejich nasazení.
Od 50. let 20. století se uplatňují při asanaci insekticid, zpočátku na báti chlorovaných uhlovodíků– DDT, kterým napadené kmeny byly poprašován. Následovaly postřiky také chlorovanými uhlovodíky, karbamát, organofosfáty a v druhé polovině se prosadily syntetické pyrethtoidy používané dodnes. Zejména v 80. a počátkem 90. let se s asanací hodně experimentovalo – letecká aplikace vrtulníky, penetrační přípravky, systémový insekticid Ipidex, Elektrodyn, termodynamické aplikátory a následně i další. Velká pozornost byly věnována aplikace insekticidů ze skupiny syntetických pyrethroidů pro budoucnost

Prof. Ing. Emanuel Kula, CSc. se ve svém příspěvku „Chrousti – řešitelný nebo neřešitelný problém?“ na základě dlouhodobého důkladného výzkumu bionomie tohoto škůdce, ze kterého vyplynuly i metody monitoringu, potřebné k rozhodnutí o nutnosti zásahu. Krátce zhodnotil ochranná opatření v minulosti, současnosti a v blízké budoucnosti. Problematické je ukončení letecké aplikace, i když existuje možnost udělení výjimky, je to prakticky nemožné. Pozemní aplikace lze uskutečnit klasickými insekticidy nebo biopreparáty. Problematický je i zásah proti ponravám.

RNDr. Adam Véle, Ph.D. se ve své přednášce „Co s listožravým hmyzem?“ věnoval problematice dlouhodobého výskytu a gradacím listožravého hmyzu, který je v posledních letech na ústupu, ačkoli se krátkodobé a méně rozsáhlé gradace u některých druhů stále vyskytují. Zhodnoceny byly zásahy v minulosti, možnosti v současnosti a potenciální možnosti v blízké budoucnosti, kdy letecké aplikace jsou prakticky vyloučeny a v úvah v omezené míře připadají pouze pozemní aplikace. Značná pozornost byla věnována biologické ochraně na bázi virů, baktérii, entomopatogeních hub, predátorů a parazitoidů.

V prezentaci Ing. Pavlíny Dokulilové na téma „Jak dál s hlodavci v lesních porostech“ byly účastníci semináře obšírně seznámeni s historií, současností a krátkodobou budoucnosti jejich používání proti hlodavcům. Zhodnoceny byly jejich vlastnosti, mechanické i fyzikální, způsoby účinku, metody aplikace a různá omezení v jejich používání, a to nejen v rámci lesního hospodářství, ale i zemědělství a komunální hygieny. Poukázáno bylo zejména na stále se zužující spektrum rodenticidů a rizika jejich používání v blízké budoucnosti.

V příspěvku doc. Ing. Petra Zahradníka, CSc. byla zhodnocena ochrana výsadeb, kultur a starších porostů proti škodám zvěří, okusem, loupáním a ohryzem. Zhodnotil historii ochrany zpočátku mechanické – hromadné, posléze i mechanické – individuální, na kterou navázalo v 50. letech minulého století letech používáni repelentů. Zdůraznil problémy s úbytkem účinných látek a přípravků a nastínil i další trend v jejich používání.

Příspěvek Ing. Jitky Hrabovské podrobně informoval přítomné o evropské a národní legislativní problematice povolování, resp. ukončování povolování přípravků na ochranu rostlin. Zohledněn byl komplexně celý proces a posloupnost kroků, které k povolení nebo ukončení povolení vedou, co je třeba potřebné doložit, jaká je posloupnost kroků od hodnocení evropské komise a následném hlasování členských států s následným procesem schvalování na národní úrovni.

Jako poslední vystoupil Ing. David Fryč, který ve svém příspěvku informoval o významu savého hmyzu, zejména pak mšic a možnostech ochrany pro nim. Existuje zde celá řada úskalí, omezující aplikaci aphidicidů. S ohledem na význam savého hmyzu v lesním hospodářství, kdy nejčastějšími problémy jsou estetické újmy (na mladých jedincích, často v intravilánu), oslabení vitality, zejména u mladých jedinců až po vlastní intenzivní ohrožení, vedoucí i k mortalitě napadených jedinců. Metody obrany podle intenzity spočívají v mechanické i chemické ochraně. Existuje dostatek aphidicidů, ale často jej jejich použití vázáno pouze na lesní školky, příp. čerstvé výsadby.

Každoroční lednové/únorové setkání s tématy ochrany lesa, situované na území hlavního města Prahy, přineslo nejen zajímavé přednášky, ale také bohatou diskuzi.
Fotografie z akce naleznete v galerii zde.