Podíl MZD v průběhu obnovy v návaznosti na jemnější způsoby hospodaření
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 19.červen 2018
- Zobrazeno: 8158
Na pozadí současné dramatické situace chřadnutí smrkových porostů (a jejich ohrožení kůrovci) na významné části území našeho státu proběhl dne 24. května 2018 lesnický seminář zabývající se vnášením melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) při obnově lesa. Seminář proběhl ve spolupráci Diecézních lesů Hradec Králové s.r.o. (DLHK) a České lesnické společnosti za podpory Ministerstva zemědělství. Pro akci byla zvolena oblast Žďárských vrchů a majetek biskupství královéhradeckého, který DLHK obhospodařují. Pro lokalitu nacházející se převážně v 6. lesním vegetačním stupni je typická naprostá dominance jehličnatých, převážně smrkových porostů. Téma je zde tedy na výsost aktuální. Fotografie ze semináře jsou ke shlédnutí zde.
Dopolední přednášková část programu proběhla v Hlinsku. Nejprve byla představena jednatelem DLHK Ing. Pavlem Starým pořádající organizace a jí spravované lesy. V kontextu filozofie přírodě blízkého hospodaření byl prezentován způsob vnášení MZD. Důraz byl položen zejména na zavádění jedle a dubu (především zimního) včetně práce s jejich přirozenou obnovou. Příspěvek doc. Jiřího Remeše z FLD ČZU se zabýval vnášením buku a jedle z pohledu jejich meliorační a zpevňující funkce a zdůraznil jejich optimální růst v prostředí se sníženým slunečním zářením. To je splněno v maloplošných obnovních prvcích (kotlíky nebo náseky) nebo v podsadbách. Ing. Jiří Souček z VÚLHM, VS Opočno prezentoval příspěvek zabývající se optimalizací využití MZD v smrkovém hospodářství vyšších poloh především na vodou ovlivněných stanovištích cílových hospodářských souborů (CHS) 57 a 59. Zároveň byl představen i návrh minimálního počtu jedinců při obnově v těchto CHS. Na závěr Ing. Václav Zouhar z ÚHÚL pobočky Brno seznámil přítomné s návrhem novelizace vyhlášky č 83/1996 Sb. přílohy č. 4. Oproti předchozí úpravě by mělo dojít k jednoznačnému zařazení typologických jednotek do CHS. K jednotlivým souborům a podsouborům byl přidán údaj o minimálním podílu MZD při obnově. Při rámcovém vymezení druhové skladby porostů jsou dřeviny rozděleny do třech skupin: základní cílové, základní přípravné, meliorační a zpevňující.
V odpolední exkurzní části se účastníci přesunuli na lesnický úsek Vortová, kde bylo prezentováno více než dvacetileté úsilí zdejšího lesníka DLHK (dříve revírníka LČR) Zdeňka Černého. V reakci na kalamity z 80. a počátku 90. let zde došlo k výraznému zjemnění hospodaření. Více než dvě třetiny lesních stanovišť je totiž ovlivněno vodou. Na celkem třech lokalitách byl ukázán maloplošný způsob hospodaření při vnášení MZD od skupinových sečí (kotlíků), přes podsadby až prakticky po přechod na nepasečné hospodaření. Spektrum stanovišť zahrnovala kyselá až živná (6K, 6H, 6S), dále oglejená a podmáčená (6O, 6P, 6V) až po rašeliny (5R a 6R). Zároveň byly prezentovány různé situace při vnášení podílu MZD: např. kdy je podíl již splněn nebo z důvodu masivní přirozené obnovy smrku další vnášení MZD nemá smysl, dále zahájení vnášení MZD nebo pokračování v jejich obnově v rámci dané porostní skupiny. Na rašelinách (MZD je zde především bříza s podílem 5%) pak jde především o výběr s uplatněním přirozené obnovy a intenzita clonění mateřským porostem ovlivní podíl jednotlivých zmlazených dřevin (smrk, borovice, bříza). Diskuse proběhla na téma, zda zde zavádět jedli nebo ne.
Zvyšování podílu MZD má zásadní význam pro statickou i ekologickou stabilitu lesních porostů. K jejich zavádění v průběhu obnovy lesních porostů je potřeba přistupovat s rozmyslem. Jemnější způsoby hospodaření s maloplošnými obnovními prvky přispívají ke zdaru tohoto úsilí i k možnosti zavádět MZD v delším časovém horizontu.
