Akce

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění, nyní dvě aktuálně důležité evropské směrnice. Jsou předmětem procesu zapracování do české legislativy a následně do praxe i předmětem odborných i laických debat. Česká lesnická společnost, z. s. jako člen platformy Hospodáři v krajině se snaží tímto seminářem přispět k prohloubení odborné debaty a porovnání různých pohledů na celou tuto problematiku.

Transformace lesního hospodářství v České republice probíhala zejména v první polovině devadesátých let velmi intenzivně jako součást procesů komplexní transformace České republiky na tržní ekonomiku. Správa státního lesního majetku přešla na nově zřízený státní podnik Lesy České republiky (LČR), a vlastní výkon lesního hospodaření postupně především na soukromé podnikatelské subjekty. V tomto roce uplynulo již 25 let od založení tohoto státního podniku Ministerstvem zemědělství dne 1.1.1992. Státní podnik LČR se stal největším správcem lesního majetku v ČR.

Záměrem slavnostního XX. Sněmu lesníků je shrnout účely, záměry a očekávání vzniku státního podniku LČR v kontextu dané doby, ale rovněž shrnout a posoudit dosavadní vývoj podniku od jeho založení až do současnosti. Dále je cílem sněmu posoudit perspektivy dalšího vývoje tohoto rozhodujícího specifického podniku v českém lesnictví včetně rolí, které by měl hrát v šířeji pojatém lesnickém sektoru ČR jak v hospodářství s hledisky ekonomickými, environmentálními a sociálními, tak ve sféře lesnické výchovy, vědy a výzkumu. Účelem jednání je také posoudit silné a slabé stránky podniku, rizika a příležitosti, s ohledem na měnící se společenské a přírodní podmínky včetně klimatické změny.

V lednu roku 2007 se přehnal přes Evropu orkán Kyrill, který napáchal mnoho škod nejenom na majetku, ale i na lesních porostech. V oblasti Šumavy to byla největší větrná katastrofa za více než 100 let. V nárazech dosahoval vítr až 160 km/hod. Tomuto živlu nemohly odolat ani porosty, které byly těžebně rozpracovány tak, aby co nejvíce odolávaly převládajícímu směru větru. Nejvíce škod se soustředilo nad 1 000 m n. m. a to zejména v oblasti Knížecího stolce a Lysé. V těchto lokalitách byly převážně stejnověké lesní porosty nad 100 let se zastoupením čistého smrku. Vzhledem k věku se dá předpokládat, že vznikly po předchozí největší větrné a kůrovcové kalamitě století - okolo roku 1870.

Celkem padlo během orkánu Kyrill 680 tis. m³ dříví a vznikla redukovaná holinou cca 800 ha. Během roku 2007 byla kalamita zpracována, dříví dodáno odběratelům nebo vyvezeno mimo les, klest byl ze vniklých holin vyvezen a holiny připraveny k zalesnění. Díky rychlému zpracování dřevní hmoty nedošlo k znehodnocení dříví dlouhým skladováním a zamezilo se rozsáhlé kůrovcové kalamitě.

Cílem semináře je seznámení účastníků s aktuální problematikou ochrany lesa a myslivosti v České republice. První, dopolední blok se zabývá působením škodlivých činitelů v lesním hospodářství, a to od jejich historických kořenů, přes současný stav, až po možnosti jejich budoucí vývoje a podoby. Příspěvky jsou řazeny od problematiky abiotických činitelů, přes biotické činitele až po antropogenní škodlivé vlivy. Druhý blok se věnuje historii, současnému stavu i možné budoucnosti myslivosti v návaznosti na lesní hospodářství. 

Seminář je určen vlastníkům (či jejich zástupcům) a správcům všech typů lesních majetků: obecních, soukromých, církevních i státních. Také osobám ze státní správy, z lesních družstev, zájmových skupin a podnikatelských subjektů v lesním hospodářství, apod.

Jednotliví přednášející jsou vybráni z okruhu nejerudovanějších odborníků a to jak po stránce teorie tak i praxe ochrany lesa a myslivosti. Témata jejich příspěvků jsou zvolena tak, aby seminář přinesl účastníkům co největší informační hodnotu v dané problematice. 

Cílem programu akreditovaného u MV je komplexně informovat o možnostech a limitech užívání pozemků určených k plnění produkčních funkcí lesa. Vzdělávací program reaguje na některé výsledky dotazníkových průzkumů, které zadávalo MZe v posledních několika letech. Jedná se o procesy související prohlašováním pozemků za pozemky určené k plnění funkcí lesa, s dělením lesních pozemků, s udělováním výjimek k jinému využití pozemků určených k plnění funkcí lesa, s odnětím lesních pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání nebo omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa nebo s udělováním souhlasů k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčené pozemky určené k plnění funkcí lesa.

Seminář je určen pro SSL Pradubického kraje a lze se ho zúčastnit po potvrzení registrace organizátorem či odborným garantem.

Na konci 20. století společnost ovlivněná politickými změnami očekávala i pozitivní změny, které se projeví také v naší krajině negativně poznamenané desítky let socialistického hospodaření. Vůli k nápravě projevila společnost v řadě zákonů i v následných krocích, které směřovali k naplnění vize, kam patří například tvorba územního systému ekologické stability. Znalosti, nástroje, finance i příklady dobré praxe existují, ale ve větším měřítku jsou tyto vize stále nenaplněny. A v krajině zatížené největší zemědělskou intenzitou se nepodařilo téměř nic. Lokálně lze pozitivní změny v krajině zaregistrovat, ale z celostátního hlediska k zásadnímu posunu nedošlo. Zvláště zemědělství ovládly velké subjekty, které pokračují v intenzivní zemědělské produkci často bez ohledu na její negativní projevy. Popsaný trend vede k dalšímu snižování biodiverzity, degradaci půdy, k erozním projevům a neschopnosti zadržovat vodu. Negativně se dopady projevují nejen v samotném zemědělství, ale také v lesnictví, myslivosti a dalších navazujících a příbuzných odvětvích. Stále častěji jsme svědky epizod sucha, přívalových srážek, extrémních povětrnostních vlivů.

Forest pedagogics - adventures between communicating and educating

12. Evropský kongres lesní pedagogiky 2017 organizuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem na pokyn Ministerstva zemědělství ČR. Na organizaci kongresu se podílí pracovní skupina Pracovní skupina Ministerstva zemědělství zabývající se lesní pedagogikou v ČR. Kontinuitu kongresu zaštiťuje Forest Communicators Network - Subgroup Forest Pedagogics, která je součástí UNECE Timber Committee on Forests a Forest Industry and the FAO European Forestry Commission.

Jedná se o každoroční akci, která tvoří platformu pro výměnu zkušeností, diskusi na aktuální témata a výzvy, kterým lesní pedagogika v Evropě čelí. Tématy letošního kongresu jsou: „Lesní pedagogika jako nástroj komunikace s veřejností“ a „Lesní pedagogika jako nástroj vzdělávání udržitelnému rozvoji“. Tématem je i vztah a možné napětí mezi těmito dvěma aspekty lesní pedagogiky.

Program a další informace ke kongresu na www.lesnipedagogika.cz/FPcongress.

Význam ostatních funkcí lesa se vedle trvale důležité funkce dřevo-produkční v posledních letech zřetelně zvyšuje. Stále větší důraz je kladem na udržování či zvyšování biodiverzity, kde hrají lesy zásadní roli, protože v nich žije většina rostlinných a živočišných druhů. Rostou také požadavky na posilování žádoucích environmentálních účinků lesů v krajině. To však neznamená, že by se tím měl automaticky snižovat význam lesnického managementu. Řada mimoprodukčních funkcí může být naopak posilována vhodnými pěstebními opatřeními, mnohdy bez toho, aby docházelo k výraznému potlačení funkce dřevo-produkční.

Seminář je z těchto důvodů zaměřený na prezentaci aktivního managementu lesních porostů s cílem zvyšovat jejich biodiverzitu a posilovat plnění jejich funkcí. Cílem semináře je prezentovat aktivní přístup jako vhodnou alternativu managementu v multifunkčních lesích i v lesích s významnou funkcí ochrany přírody. Pozornost bude věnována současným i v minulosti aplikovaným pěstebním postupům pro zvyšování druhové pestrosti dřevin, protože diverzita dřevin je základem pro celkovou biodiverzitu a zároveň předpokladem větší adaptability lesních ekosystémů na změny prostředí. Stranou nezůstane ani management mrtvého dřeva, které je důležitým biotopem pro řadu organismů.

Adaptace lesů na klimatickou změnu je velkou výzvou a zároveň dlouhodobým úkolem pro české lesnictví. Půjde o soubor většinou již z minulosti známých hospodářských opatření, které však bude třeba znovu prověřit v měnících se či v již změněných přírodních podmínkách. Je všeobecně známo, že les neustále plně tvořivý (v překladu prof. Konšela - něm. „Dauerwald“), resp. les trvale zapojený (angl. „continuous cover forest“) tlumí klimatické extrémy, zlepšuje sekvestraci uhlíku a efektivně hospodaří s vodou. Jakou strukturu by však takový les měl vykazovat v daných podmínkách (nižších a středních poloh) při požadavku na udržení trvalosti a výnosovosti produkce dřevní hmoty? Půjde o les vysoký, nízký nebo střední, obhospodařovaný násečným, podrostním nebo výběrným způsobem anebo půjde o mix – tzv. freestyle? Při hledání ideálního modelu „adaptovaného“ hospodářského lesa v konkrétních přírodních podmínkách bude potřeba v každém případě navázat na místní historicky prověřené praktické zkušenosti lesníků a zároveň dále hledat a ověřovat nové či alternativní metody. V tomto směru můžeme na současných lesních porostech, obhospodařovaných Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny, prezentovat jak historické snahy a cíle řady významných lesnických osobností – lichtenštejnských lesníků, profesorů lesnické fakulty a personálu ŠLP, tak i moderní trendy v lesnictví v těsné spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Cílem pořádané akce je prezentovat a diskutovat dosavadní výsledky této práce v kontextu cílené adaptace lesů na probíhající klimatickou změnu.

Zvyšující se znalosti zejména v oblasti genetiky ukazují, že naše dosavadní představy o původnosti dřevin je třeba revidovat. To, spolu s předpokládanou změnou klimatických podmínek, dlouhodobou industrializací krajiny i požadavky společnosti vyvolávají potřebu na upřesnění a případné přehodnocení druhové skladby našich lesů. Je tedy přirozené, že v poslední době je značný zájem věnován ořešáku černému (Juglans nigra L.).

Na semináři budou představeny aktuální problémy a možnosti využití ořešáku, který byl pro rok 2017 vyhlášen státním podnikem LČR dřevinou roku, na základě výsledků šetření na výzkumných plochách (VÚLHM v.v.i., stanice Kunovice), zkušeností s pěstováním na dvou lokalitách u LČR, s. p. (LZ Židlochovice a LS Strážnice) s největším zastoupením ořešáku u nás i z hlediska jeho současného zastoupení v ČR. Po dopoledním přednáškovém bloku bude v odpolední části pokračovat terénní exkurze.