Akce

Lesní hospodářství ve střední Evropě, a zejména v České republice, čelí opakujícím se vlnám rozsáhlých kalamit, jejichž intenzita stále narůstá. Sucho a větrné poryvy způsobují velký tlak na lesní hospodářství, které se díky nečekaným výkyvům počasí musí přizpůsobit častému odumírání lesních porostů v důsledku biotických a abiotických vlivů. Kalamitní události v procesu těžby dříví působí na dřevařský sektor i lesní hospodářství díky významným výkyvům v ceně surovin produkovaných lesním hospodářstvím.

Seminář nabídne mezioborový pohled na cyklickou podstatu kalamit a jejich dopad na dřevozpracující a lesnické hospodářství. Na semináři budou zmíněné praktické důsledky pro správu lesních majetků, zajištění dřevařské výroby a ekonomickou stabilitu vlastníků i zpracovatelů dřeva. Účastníci semináře získají vhled do různých ekonomických aspektů ovlivněných lesními kalamitami. Zmíněny budou základní dopady vlivu kalamit na lesnické ukazatele a základní spouštěče velkých nahodilých těžeb dříví. Bude zmíněn i průběh kalamity z pohledu velkého státního podniku LČR, ale nebudou chybět ani zkušenosti drobných vlastníků lesů. Seminář bude zakončen prohlídkou pily Matrix a.s. Wood s výkladem dopadů kalamity na provozu dřevařského areálu.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Rekreace v lesích, zvláště po pandemii COVID-19, začala být velmi častou kratochvílí občanů ČR. Společnost dnes vyžaduje nejen kvalitní lesní cestní síť pro rekreaci, ale také celou řadu dalších turistických a sportovních doplňků, stejně jako naučných prvků. Samostatným tématem je pak také bezpečnost v lesích v kontextu zvýšené turistické návštěvnosti. Seminář své účastníky seznámí s četnými příklady zdárně plněné funkce rekreační v prostředí Brdské vrchoviny, ve správě Vojenských lesů a statků, s. p. Na akci budou zároveň prezentovány výsledky projektu LIFE ADAPT BRDY, který sleduje nejen adaptaci lesních porostů na měnící se klimatické podmínky, ale zároveň zpřístupnění lesů veřejnosti.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář se bude věnovat problematice prostorového šíření a chování jelena evropského v oblasti severních Čech, které byly v uplynulých letech ze značné části zasaženy kůrovcovou kalamitou. I přes proběhnuvší kalamitu je zde právě smrk značně zastoupen jak v mýtních porostech, tak v růstových fázích mlazin a tyčkovin, které jsou vystaveny negativnímu působení spárkaté zvěře. Záměrem semináře je představit aktuální poznatky z telemetrického monitoringu jelena evropského v kontextu lesnického hospodaření a potenciálního vzniku škod. Podstatná část semináře představí konkrétní výsledky vyhodnocení dopadů ohryzu a loupání na růstové charakteristiky jehličnanů a nabídne možnosti ochrany porostů vůči ohryzu a loupání. V rámci odpolední části účastníci navštíví oboru Fláje, ve které budou ukázky zaměřeny na představení možností komplexního hospodaření v lesních porostech navzdory relativně početné přítomnosti jelení zvěře.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

V současné době již na mnoha místech střední Evropy dochází k postupné transformaci lesního hospodářství směrem k vytvoření lesních porostů odolných klimatické změně, nicméně také odpovídajících standardům, které po správcích lesa vyžaduje společnost. Vyšší rezistence a adaptabilita lesních porostů je dnes často spojována s jejich strukturní diferenciací, a to s ohledem na jejich horizontální, vertikální a celkovou diverzitu. Pomyslný vzor pak pro takové lesní porosty hledáme v podobě výběrných porostů, nicméně v rámci vyšší variability použitých dřevin. Důležitou roli smíšených porostů, oproti monokulturám, také hraje vyšší produkční potenciál a sekvestrace uhlíku v kontextu mitigace klimatické změny. Odborná konference představí nejnovější trendy z oblasti výzkumu, ale také příklady dobré praxe v hospodaření s bohatými porosty. Součástí odborné akce bude také venkovní exkurze s praktickými ukázkami.

Na semináři budou prezentovány výsledky projektu TAČR: Bohatě strukturované smíšené porosty jako klíčová forma adaptace lesního hospodářství na probíhající změny klimatu (TQ03000107).

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Problematika zadržení srážkové vody z přílivových dešťů v porostech zasažených kůrovcovou kalamitou v bezzásahových územích. Jedná se o vztah mezi nízkou retencí lesních porostů a jímací schopností bezzásahových řečišť toků v dlouhých dolinách Vysokých Tater s následnými škodami na turistických chodnících, lesních cestách a ostatních stavbách lesní infrastruktury, která pak hrozí erozními sesuvy, kdy již dochází k velkému ohrožení turistického ruchu. Dále pak problematika předčasné obnovy lesních porostů v zóně národního parku, včasná výchova lesných porostů za účelem zvýšení biodiverzity a statické stability.

Lesní hospodářství např. střední Evropy ve vnitrozemí se dynamicky proměňuje nejen v rámci dřevinné skladby, mimo jiné jsou zde tyto proměny umocněny vláhově deficitními roky a hmyzími kalamitami posledních desetiletí. Situace zdravotního stavu lesů se však od evropského vnitrozemí liší v přímořských oblastech tohoto kontinentu. Na pobřežích se zpravidla nesetkáváme s gradacemi podkorního hmyzu, aktuální je zde však právě sucho, ale také další faktory ovlivňující vitalitu lesních porostů, spojené s charakterem oceánského proudění, objemu či chemického složení mořské vody. V mnoha přímořských oblastech Evropy mohou být limitem pro lesní hospodaření také prvky ochrany přírody a krajiny, stejně jako zvýšený turismus. Zkušenosti s managementem rozsáhlých pobřežních porostů již dlouhá léta sdílí lesníci z polských státních lesů, konkrétně pak na severu a severozápadě Polska. 

Cílem workshopu bude seznámit se se zásadami péče o pobřežní porosty borovice lesní na lokalitách severozápadního Polska. Benefitem pořádané akce pak bude výměna zkušeností mezi lesními hospodáři z Česka a Polska. 

V letošním roce uplynulo 140 let od založení služby hrazení bystřin v západní, předlitavské části Rakouska – Uherska. Vydání zákona č. 117/1884 ř. z. ze dne 30. 6. 1884 „o opatření k bezeškodnému svádění horských vod“ završilo kroky státní správy k ochraně majetků a investic ohrožovaných povodněmi v horských částech státu. Vždy rozsahem největší nebezpečí hrozilo a hrozí v Alpách. Na území dnešní České republiky se jednalo o hraniční hory s rychle se rozvíjejícím průmyslem, který využíval vodní energii. Podle tehdejších zpráv byla rozhodujícím impulsem nejen katastrofální, opakovaná povodeň z podzimu roku 1882 Tyrolsku, Korutanech a v Kraňsku, ale také dlouhodobá snaha lesníků a vodohospodářů omezit splaveninový režim v horských bystřinách stavebními úpravami (nejméně od poloviny XVII. století), později péče o celý perimetr (povodí) bystřiny (od 30. let XIX. století). Tehdy definované cíle a metody hrazení bystřin jsou dosud platné a jsou zakotvené v aktuálně platných ČSN 75 2106-1 a -2.

Cílem konference je zdůraznění původních východisek pro založení služby hrazení bystřin jako služby státní a srovnání se současnými trendy, postupy a zabezpečením ochrany obyvatel, krajiny a trvale udržitelného života a podnikání v území ovlivňovaném / ohrožovaném bystřinami. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Lesní porosty v oblasti Rychlebských hor tvoří významnou část majetku Arcibiskupství olomouckého ve správě ALSOL, s. r. o. Současně je toto pohoří v sousedství Hrubého Jeseníku velmi pestré, a to po stránce geologické, geomorfologické i vegetační. Výrazná je také vertikální stupňovitost, v rámci navštíveného polesí Vápenná tak navštívíme jak porosty se zastoupením dubu v nejnižších polohách okolo 350 m n.m., reliktní bory, tak i souvislé porosty buku v optimu na vápencích a smrkové porosty v nejvyšších polohách okolo 1100 m n.m. Pochůzka má za cíl přiblížit účastníkům způsob hospodaření vlastníka po restituci majetku, problematiku obnovy, ochrany lesa, škod zvěří a myslivosti a v neposlední řadě ukázat i turistický a krajinářský potenciál této zajímavé oblasti.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Objem kůrovcového dříví se v posledních letech snižuje, ročně zhruba o jednu třetinu. Objem aktuálně evidovaného kůrovcového dříví nicméně přesahuje roční objemy minulých kalamit. Je tedy stále nutné kůrovcové dříví asanovat. Ovšem je stále patrný dramatický nárůst holin v důsledku kůrovcových těžeb, a to i v souvislosti s opatřením obecné povahy MZe. To umožňovalo až do konce roku 2022 ponechávat sterilní kůrovcové souše, ty však musely být již v následujících letech odstraněny. To vše má výrazný vliv na rozlohu holin, které musí být zalesněny. Jestliže ještě v polovině minulého desetiletí dosahoval roční objem holin 20-25 tis. ha, byl v posledních letech překročen až na stav 70 tis. ha ročně. Mění se i dřevinná skladba výsadeb, což ovlivňuje do jisté míry i spektrum škodlivých činitelů.

Zásadním problémem je stálé zužování nabídky používaných přípravků na ochranu rostlin, a to i v lesním hospodářství. Rizika jsou spojena s jejich používáním v několika následujících letech, kde v důsledku přehodnocování účinných látek v rámci EU může nastat situace, kdy nebude k dispozici žádný přípravek proti určitému škůdci nebo i celé skupině škůdců. S ohledem na preferování témat zejména větrných kalamit a gradace lýkožroutů, však v posledních letech není věnována pozornost dalším škůdcům, ať už se jedná např. o listožravý hmyz či hlodavce. Seminář bude sloužit jako zdroj informací o již známých problémech, ale také o dalších živočišných činitelích, jakož i o legislativních normách, spojených s ochranou lesa proti škůdcům.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Ke zvládnutí kalamitní situace a následné kvalitní obnově lesních porostů musí přispět všichni klíčový hráči. V případě zapojení státního aparátu se jedná především o kompetentní ministerstva a jejich podřízené složky. Ministerstvo zemědělství na kalamitní situaci v lesích reagovalo zejména vydáváním Opatření obecné povahy, či změnou některých právních předpisů ke klíčovým zákonům upravujících hospodaření v lesích. V době největšího rozmachu kůrovcové kalamity jsme byli rovněž svědky státní podpory ve formě finančních příspěvků. Lesní ochranná služba Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti pomáhá praxi aktivním monitoringem kalamitní situace v lesích, poradenskou službou a osvětou o nových trendech v oblasti ochrany lesa. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem vyhotovil pro obnovu lesů po kalamitách komplexní metodický materiál. Vlastníci lesů prostřednictvím odborných lesních hospodářů pak přenáší všechny zmíněné nástroje do praktického lesního hospodářství, kde se setkávají se skutečnými problémy vzniklé kalamity. Vedle větrných, respektive hmyzích kalamit se nicméně pravidelně setkáváme také s rozsáhlými škodami povodněmi. S ohledem na predikci stále častějších přívalových dešťů je proto potřeba věnovat pozornost praktickou i legislativní právě škodám vodou. Seminář si klade za cíl aktualizovat trendy vývoje stávající kalamitní situace a popsat kratší abiotické kalamity z poslední doby, zároveň však také prezentovat legislativní novinky, včetně jejich aplikovatelnosti do praxe.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář se zabývá aktuální problematikou obnovy a výchovy post-kalamitních ploch po nedávné kůrovcové kalamitě, a to z pohledu historických zkušeností z řešení lesních kalamit, které postihly území ČR v posledních cca 200 letech. Jak se poučit z dřívějších převážně velkoplošných kalamit při řešení současné kůrovcové kalamity? Na rozdíl od předešlých seminářů, které se zabývaly obnovou či výchovou lesních porostů dílčím způsobem, je zde cílem semináře zaměřit se komplexně na celý následný obnovní cyklus lesa. Obsahem semináře je zabývat se postupným rozčleňováním porostů, věkovou a výškovou diferenciací, úpravou druhové skladby během výchovy a předmýtních těžeb, budoucí těžební i ekonomickou vyrovnaností a nepřetržitostí, vhodnými podmínkami pro dovedení první pokalamitní generace lesa do stadia mýtní zralosti i přípravou pro druhou generaci lesa, atd. Daná problematika bude řešena spíše v dlouhodobějším horizontu, pohledem celkového pojetí managementu krajiny a trvale udržitelného obhospodařování lesů i fungování správy lesních majetků.

Seminář je určen správcům státních, církevních, obecních, soukromých lesů a lesních družstev, vlastníkům lesů, osobám ze státní správy či akademické sféry, zájmovým skupinám a podnikatelským subjektům v lesním hospodářství, ale i všem dalším, které tato problematika zajímá. Témata příspěvků a přednášející jsou zvolena tak, aby seminář přinesl účastníkům co největší informační hodnotu v dané aktuální problematice.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Problematika nárůstu spárkaté zvěře je skloňována napříč celou Evropou, ovšem v případě některých druhů se jedná o problematiku pouze konkrétních států. Podobně je tomu i v případě daňka evropského, jehož hlavní domovinou je nyní střední Evropa, konkrétně pak Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Aktuální geografické rozšíření tohoto druhu je tedy stanoveno. Otázkou však je, jak se s ohledem na zřejmá fakta posledních desetiletí posunul aktuální výzkum fyziologie a etologie daňka obecného. Předně je pak ale zásadní odpovědět také na to, jak jsou nově získané informace přijímány v lesnicko-myslivecké praxi.
Součástí odborného semináře bude dopolední přednáškový blok a odpolední venkovní exkurze do veřejnosti jinak uzavřené Obory Březka.

Lesy ve střední Evropě jsou v posledních desetiletích výrazně ovlivněny kalamitami, pro oblast České republiky to pak platí obzvláště. Současný rozsah holin spolu se snahou o změnu druhové skladby lesů a tvorbu odolnějších porostů vede lesníky k pěstebním postupům využívajících ve větší míře přírodních procesů. Obnovu kalamitních holin ovlivňuje celá řada nepříznivých faktorů, jedním z nejzásadnějších jsou nepříznivé mikroklimatické podmínky, tlak zvěře a buřeně. Snaha o využití pionýrských dřevin je jednou ze strategií, jak se s těmito nepříznivými vlivy vyrovnat. Cílem tohoto semináře je vedle pěstebního a ekologického potenciálu vybraných druhů těchto dřevin představit i možnosti jejich finálního využití a zhodnocení.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

V rámci posledního desetiletí se oblast Vysočiny potýká s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou. V nedávné historii zde lesníci čelili nutnosti zpracovat vysoké objemy kůrovcového dříví, nyní stojí před výzvou zajistit a následně vychovávat nově vzniklé porosty na rozsáhlých kalamitních plochách. Hlavním cílem semináře je porovnat různé možnosti obnovy kalamitních holin, sukcesi, dvoufázovou obnovu pomocí pionýrských dřevin, umělou výsadbu cílových dřevin, řadovou a skupinovou výsadbu pomocných a cílových dřevin, výsadbu sníženého počtu cílových dřevin s očekávanou přirozenou obnovou pomocných dřevin aj. Odborná akce se nicméně zaměří i na další důležité aspekty obnovy kalamitních holin a moznosti využití lesnické techniky a přípravků a prostředků na ochranu rostlin.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Odborný seminář se zaměří na moderní přístupy k lesnictví v kontextu myslivosti, které kladou důraz na přírodě blízké pěstování, trvalou udržitelnost a biodiverzitu. Lesnický model, který budou v příštích letech usilovat Vojenské lesy a statky ČR, s.p. v Brdech a následně i v dalších lokalitách, upřednostňuje bohatě strukturované lesy s pestrým druhovým, věkovým a prostorovým složením před rozsáhlými plochami monokultur. Na úvod budou představeny způsoby adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu, potenciál smíšených lesů a změny druhové skladby a struktury lesů v kontextu hospodaření se zvěří. Následně bude zaměřeno na zvěř jako limitující faktor obnovy lesních porostů či na hospodaření se srnčí zvěří s ohledem na změny v jejím životním prostředí, včetně poznatků ze Saska. Přednášky budou také zahrnovat diskusi o přechodu od holosečných těžeb k promyšleným podrostním způsobům hospodaření, které podporují vnitřní dynamiku porostů a umožňují novou generaci lesa bez nutnosti vzniku holin, vše v kontextu vlivu zvěře. Seminář poskytne komplexní pohled na integraci myslivosti do lesního hospodaření s cílem vytvořit lesy, které jsou ekologicky stabilní, odolné vůči klimatickým změnám a bohaté na biodiverzitu. Účastníci semináře získají znalosti o inovativních metodách a přístupech v pěstování lesů, které budou hrát klíčovou roli v budoucím rozvoji lesnictví v České republice.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.