Venkovní pochůzka

Lesní hospodářství Doupovských hor je v rámci České republiky unikátní. Převážnou většinu této lesní oblasti tvoří území využívané armádou. Současně jde o unikátní území s výrazným podílem přírodě blízkých listnatých porostů na vulkanických svazích řeky Ohře. Cílem semináře formou pochůzky je ukázat konkrétní provozní zkušenosti, jak skloubit činnost výcviku armády, lesnické hospodaření, myslivost i výraznou podporu environmentálních funkcí lesa.

Venkovní pochůzka na lesním majetku, na kterém hospodaří Czerninská lesní správa Hlušice, s.r.o. bude zaměřena na praktické ukázky práce s přirozenou obnovou dubu zimního. Lesní správce s využitím přirozené obnovy obnovuje porosty dubu zimního již více jak 30 let. Bude tedy možné vidět různé fáze rozpracování obnovy porostů v delší časové řadě, stav porostů po prvních výchovách od nárostu, přes mlaziny až první probírky. Zároveň jsou do programu zařazeny i názorné ukázky věnované plošným podporám v rámci „Lesnicko-environmentálních plateb“ prostřednictvím Strategického plánu společné zemědělské politiky. Komentář k typům plateb přislíbili kompetentní pracovníci Ministerstva zemědělství.

Podstatnou část své lesnické práce a života Jaromír Nehyba zasvětil pěstování imisemi ohrožených lesů na Trutnovsku. Intenzivně pracoval na vládním úkolu vyhlášeném v roce 1964 pro imisemi postiženou oblast Jestřebích hor. V úzké součinnosti s VÚLHM Opočno a Lesprojektem Hradec Králové byl i spolutvůrcem demonstračního objektu pro hospodaření v lesích postižených imisemi. Jednalo se zejména o 4 lokality vyčleněné v r. 1964 pro intenzivní nápravná opatření v rámci tzv. realizačního úkolu MZe, a to Žaltman, Bezděkov, Poříčský hřbet a Rokytnická závora. Byly to vesměs nejvíce imisemi zasažené lesní porosty (pásma ohrožení imisemi A a B) v krajině Trutnovska. Velký demonstrační objekt pak byl vyhlášen v roce 1972 na ploše 2 680 ha na hronovské části a 900 ha na broumovské části LZ. V rámci těchto demonstračních objektů, o jejichž zřízení se podstatnou měrou zasloužil, byly sledovány kontrolní provozní plochy, výzkumné plochy VÚLHM VS Opočno i další jeho zkusné plochy. V těchto demonstračních objektech bylo vyhodnocováno 16 druhů dřevin a 24 proveniencí smrku ztepilého. V celoživotní práci Jaromíra Nehyby na LZ Hronov a LZ Broumov se vzájemně prolíná bohatá pěstitelská a výzkumná praxe s taxací. Po odchodu do důchodu se též aktivně věnoval ochraně přírody pomocí návrhů přírodě blízkých způsobů obhospodařování lesních porostů, to zejména v PR Dubno a NPP Babiččino údolí. Důležitou součásti jeho života byla i myslivost, a zejména studium srnčí zvěře. Jedná se tedy o významnou lesnickou i ochranářskou osobnost druhé poloviny 20. století.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Náplní venkovní pochůzky je na praktických ukázkách předvést, jak probíhající kůrovcová kalamita ovlivňuje obnovu lesa v oblasti, kde byl už dříve dlouhodobě uplatňován přechod k pestřejší druhové a prostorové skladbě porostů, často s využitím podrostního hospodaření a s vnášením vyššího podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Tento pozitivní trend by měl zůstal zachován i přes omezení, daná zpracováním kalamity. Exkurze je směřována do oblasti Železných hor, kde hospodaří státní podnik Lesy České republiky, s. p. – Lesní správa Nasavrky.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Venkovní pochůzka na lesním majetku města Volary bude zaměřena na praktické ukázky přírodě blízkého hospodaření s podporou jedle bělokoré (Abies alba Mill.) v horských polohách lesní oblasti Šumava. Městské lesy Volary s.r.o. hospodaří na lesním majetku města od roku 1992, a to formou podrostního způsobu hospodaření. V posledních letech se vydaly cestou převodu lesa věkových tříd na les výběrný, tento způsob již je zakotven v současně platném lesním hospodářském plánu. Výměra volarských lesů je 3330 ha, z toho čtvrtina leží na území Národního parku Šumava.

Na školním polesí České lesnické akademie v Trutnově proběhne terénní pochůzka v lesních porostech, které jsou spravovány za účelem zlepšení druhového složení v rámci probíhající klimatické změny posledních let. Ukázka bude zaměřena na obnovu smrkových porostů, které jsou ovlivňovány negativními klimatickými a biotickými faktory. Bude možné porovnat různé přístupy obnovující smrk ztepilý, buk lesní, jedli bělokorou a ostatní dřeviny. Na školním polesí ČLA Trutnov docházelo v posledních letech klimatické změny k postupným úpravám v managementu lesních porostů, tak aby došlo k adaptaci v hospodaření se smrkovými porosty. Hlavní snahou úpravy hospodaření je zvýšit podíl strukturně a druhově smíšených porostů. První část pochůzky bude probíhat v centrální části školního majetku, kde bude představena přestavba smrkových porostů pomocí maloplošných obnovních prvků podporujících zavádění melioračních a zpevňujících dřevin. V druhé částí pochůzky budou představeny ukázky přírodě-blízkého hospodaření na území Krkonošského národního parku, které dlouhodobě spravuje školní polesí ČLA Trutnov. Ke zhlédnutí budou přirozené bukové kotlíky, které intenzivně vnikají v mateřských smrkových porostech. V závěru akce bude možné shlédnout zrekonstruovaný areál školního polesí s ukázkou malé lesní školky.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář proběhne formou terénní exkurze na území Lesnického parku Křivoklátsko. Navštíveny budou objekty, ve kterých probíhá aktivní lesnický management s cílem zvyšování biodiverzity lesních ekosystémů a plnění jejich produkčních i mimoprodukční funkcí. V praxi tak bude demonstrováno moto lesnického parku „Území pro přírodu i pro lidi“. Exkurze proběhne na území spravovaném podnikem Lesy České republiky, s.p. a také v soukromých lesích Colloredo-Mannsfeld spol. s r. o. Bude tak možné porovnat přístupy v lesnickém managementu v závislosti na typu vlastnictví. Ukázky budou zaměřeny především na přeměny lesních porostů, které směřují ke zvýšení biodiverzity, rezistence a resilience. Porovnány budou také výsledky aktivního managementu s pasivním ponecháním lesních porostů samovolnému vývoji.  Diskutována bude i problematika optimalizace hospodaření s vodou, což je mimořádně důležité v současném období probíhající klimatické změny.   

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Přírodní lesní oblast Brdská pahorkatina tvoří rozsáhlý lesnatý komplex ve vnitrozemí Čech, jihozápadně od Prahy.  Vrcholky zaoblených kopců převyšují o 300 až 500 m okolní krajinu – nejvyšší vrchy mají přes 800 m n. m (Tok 865 m n. m, Praha 863 m n. m, Třemšín 827 m n. m). Od roku 1926 do r. 2015 byla větší část Brd součástí vojenského újezdu, který na desítky let uzavřel oblast pro většinu odborné a laické veřejnosti. Největším vlastníkem daného území je stát (v jižní části církev). Z lesnického hlediska na státním majetku i nadále hospodaří státní podnik Vojenské lesy a statky ČR, s.p.

Po celou dobu, kdy území bylo součástí vojenského újezdu, byly hospodaření ovlivněno potřebou výcviku vojsk. Pozůstatkem této doby jsou například dopadové plochy vzniklé a udržované činností vojsk (včetně ze Svěrákova filmu známého pěchotního srubu na dopadové ploše Jordán). Na části dopadových ploch jsou již lesní porosty, které i dnes nejsou a ani v dohledné době nebudou pro veřejnost přístupné (možná přítomnost munice). Většina ostatních ploch byla lesnicky obhospodařována. Typická jsou jak bohatší stanoviště ve spodních částech svahů (autochtonní kvalitní porosty SM, zčásti i BK), stanoviště chudší v suťových svazích i nepříznivé podmínky vrcholových partií (vrcholový fenomén i špatné půdní podmínky).  

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Jako každé jiné území se i severní Morava historicky potýkala s kalamitami, ať je zapříčinily biotické nebo abiotické vlivy. Dnes ovšem se oblast severní Moravy potýká s největší kalamitou, která kdy tuto oblast zasáhla. Smrkové porosty stresované klimatickými změnami (vyšší teplotou a nedostatkem srážek) nedokáží odolat náporu biotických i abiotických vlivů, jako jsou lýkožrouti, václavka nebo silný vítr. Díky tomu v oblasti severní Moravy smrkové porosty odumírají neuvěřitelným tempem a na rozsáhlém území. S tím je pojen vznik velkého množství kalamitních holin, které mají v některých případech velikost i několik desítek hektarů. Takto velké plochy mají absolutně jiné mikroklima, které se nepodobá ničemu, co se nachází na území České republiky. V současné době je nejdůležitější všechny kalamitní holiny, co nejrychleji zalesnit. Ovšem při zalesňování takto velkých kalamitních ploch se musí počítat dalšími vlivy, které ovlivňují úspěšnost zalesnění, jako jsou v letním období vysoké teploty na povrchu půdy na kalamitních plochách, vliv zvěře a v neposlední řadě kvalitní sadební materiál. Důležitou součástí obnovy kalamitních ploch je  i tvorba různých porostních směsí, které by v budoucnu měli zajišťovat stabilitu nově obnovovaných porostů a odolnost vůči působení různých negativních vlivů.

V letošním roce proběhne druhý seminář zaměřený na problematiku obnovy kalamitních ploch v oblasti severní Moravy. A to prohlídkou kalamitních ploch, které vznikly z minulých kalamit a již se blíží do doby probírek, až po nově vzniklé kalamitní plochy způsobené odumírání smrkových porostů na severní Moravě. A to vše na majetku VLS ČR, s.p. divize Lipník nad Bečvou.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Dne 4. září 2002 proběhla na majetku rodiny Bartoň – Dobenín exkurze se zaměřením na lesnické hospodaření na majetku střední velikosti. Po 15 letech proběhne obdobná venkovní pochůzka, zaměřená na vývoj rodového majetku především s ohledem na lesnické hospodaření. Zahájení bude na zámku v Novém Městě nad Metují, kde bude následovat jeho krátká prohlídka se seznámením historie rodiny Bartoň – Dobenín. Rod Bartoňů pochází z venkovského prostředí z obce Žďárky na Náchodsku. Na přelomu 19. a 20. století se rod stal jedním z nejbohatších v textilním průmyslu a právě toto bohatství jim umožnilo v roce 1908 zakoupit novoměstský zámek včetně velkostatku. Zámek kompletně zrekonstruovali a dalšími nákupy, především lesních pozemků, postupně dosáhli celkové výměry velkostatku 2 163 ha v roce 1948, tj. před znárodněním.

Cílem pochůzky je seznámení s problematikou hospodaření na majetku střední výměry spolu s ukázkami vývoje stavu lesa za dobu od restituování majetku, tj. za 25 let hospodaření Lesní správy Bartoň – Dobenín. Při venkovní pochůzce bude na začátku provedeno obeznámení s charakteristikou LHC a bude podána informace o aktuálním lesním hospodářském plánu platném pro období 2016 – 2025. Následně budou navštíveny lesní porosty přesně tak, jak proběhla pochůzka před patnácti lety.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Děkujeme za Váš zájem. Kapacita akce i přes dodatečné navýšení zcela vyčerpána. Proto se organizátoři rozhodli akci zopakovat za stejných podmínek a kvality ještě v pátek 26.5. Toto rozšíření již není možno podpořit ze strany SZIF, proto obsáhlý sborník bude k dispozici pouze elektronicky a doprava na místo venkovní pochůzky bude provedena osobními auty. V případě zájmu se prosím hlaste přímo zde. Těšíme se na setkání a diskuzi.

Nepřehlédnutelným projevem změny klimatu je chřadnutí smrkových porostů a jejich katastrofický rozpad, který probíhá na severní Moravě, ale i v přilehlých oblastech Polska a Slovenska. Do popředí se dostává problematika smysluplné obnovy rozsáhlých holin po vytěžených smrkových porostech a využití přípravných dřevin při obnově kalamitních holin. U velké části lesnické veřejnosti dosud setrvává negativní postoj k přípravným dřevinám jako k dřevinám „nežádoucím“ nebo „škodícím“. Tato situace je rovněž uměle udržována platnou (snad již brzy a vhodně novelizovanou) legislativou, která zcela ignoruje příznivé funkce těchto dřevin v ekosystémech vznikajících na holinách a neodráží ani možné ekonomické přínosy přípravných dřevin. Moderní lesnictví ve střední Evropě má jasný cíl – zajistit trvale udržitelné plnění všech funkcí lesů prostřednictvím bohatě strukturovaných s maximálním využitím přirozených procesů. 

Právě takové porosty již v první generaci na velkých kalamitních holinách pomohou zajistit přípravné porosty ze spontánně nalétnutých přípravných dřevin, jako jsou BR, JR, OS, OL, OLS, ale i MD a BO. Jejich funkce zdaleka nemusí končit přípravou prostředí pro nálet nebo umělou obnovu „cílových“, většinou stinných dřevin, včetně smrku! Jejich působení by naopak mělo pokračovat s cílem zejména dosahování co nejpestřejší struktury porostů, protože právě ta může zajistit vyšší bezpečí produkce ve změněných podmínkách a také vyšší ekonomický přínos pro vlastníky lesů.

Obory v historii měly, a i dnes mají, specifické postavení v lesním hospodářství. Přestože jsou převážně vnímány pouze jako účelová zařízení určená k chovu zvěře, je nutné si uvědomit, že se jedná o objekty, kde se kromě myslivosti a základních lesnických disciplín prolínají i znalosti odborníků na krajinotvorbu a estetiku. Právě původní historické obory je třeba vnímat jako krajinu se silným odkazem našich předků, která stojí na přechodu mezi lesem a parkem.

Území Lánské obory bylo k lovu využíváno již před téměř tisíci lety prvními Přemyslovci. I v současnosti, pod kuratelou Kanceláře prezidenta republiky, slouží k reprezentaci Českého státu a má tak odlišné postavení mezi českými oborami.

Cílem pochůzky je seznámení exkurze s problematikou obhospodařování lesa v podmínkách Lánské obory, se zaměřením na pěstování a ochranu lesa.

PRO SILVA BOHEMICA. P.S. ČLS

&

Katedra pěstování lesů FLD ČZU v Praze

&

Školní lesní podnik Kostelec nad Černými lesy

si Vás dovolují pozvat na setkání a exkurzi na téma

Ohlédnutí za hospodařením podle principů
 Pro Silva na Černokostelecku

aneb lesnický odkaz profesora Polena

Datum konání: čtvrtek 3.12.2015
Sraz: v 9:00 před zámkem v Kostelci nad Černými lesy

Podrobnější informace a přihlašování zde.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.