Tisková zpráva „Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko“

Podrobnosti

Zveřejněno: 25.červen 2015

Zobrazeno: 11030

Petiční výbor petice „Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko“ vydává následující tiskovou zprávu:

V pátek dne 13.7.2012 v 11,00 hod. bude v Poslanecké sněmovně za účasti poslanců a zástupců medií předána do rukou místopředsedkyně Petičního výboru Parlamentu ČR Haně Orgoníkové petice „Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko“.

Petice vznikla jako spontánní výraz nesouhlasu občanů Křivoklátska se záměrem MŽP zřídit na 10 tisících ha kulturní a rekreačně exponované středočeské krajiny v cílovém stavu velkoplošně bezzásahový národní park. Občané Křivoklátska, kterých se do této chvíle na jejich názor nikdo neptal, tak využili jediné demokratické možnosti občanského protestu proti výraznému zásahu do jejich životního prostoru. Petici podepisovali kromě občanů trvale žijících v křivoklátském regionu, pro které je les, kde se hospodaří, zdrojem sociálních jistot, práce, dřeva na vytápění obydlí, i zázemím pro volnočasové aktivity i ti, kteří k tomuto území mají blízký vztah. Jsou to tisíce chatařů a chalupářů, kteří zde mají své rekreační objekty, rybáři a vodáci, kteří si nedovedou přestavit život bez volně přístupné Berounky, myslivci, kteří zde po staletí pečují o zvěř, i všichni ostatní milovníci pobytu ve volné přírodě.

Petici podepsalo do současné doby téměř 14 tisíc občanů. Cenné jsou zejména podpisy občanů z obcí, jejichž katastrální území přímo zasahují do navrženého národního parku.

Křivoklátští občané nevěří slibům MŽP, že se vyhlášením národního parku nic nezmění, že se na území bude nadále hospodařit, a že kromě myslivců nebudou dotčeny žádné zájmy místních občanů, návštěvníků, ani jiných lidských aktivit, které se na současném využívání území podílejí. Zejména po tom, co náměstek ministra ŽP Tomáš Tesař na Valné hromadě České lesnické společnosti letos v dubnu na dotaz z pléna, „kdo nese zodpovědnost za velkoplošné hroucení lesních ekosystémů na Šumavě?“ prohlásil, že: „jediným odpovědným činitelem za současný stav Šumavy je vláda pana premiéra Pitharta, protože vyhlásila národní park a neuvědomila si, že tím vyjímá celý krajinný celek z lidské činnosti, produkce a výnosovosti, a převádí ho do režimu ochrany přírody, kde tyto hodnoty neplatí. Přitom si vláda neuvědomila, že tato krajina už nikdy nebude taková jako dosud, že může být po několika letech dokonce „hnusná“, že už tam lidi nikdy nebudou moci dělat to, co dělali před tím. Že se tedy nikdo nemůže divit, když na těchto územích ničí les vichřice, požáry, anebo kůrovec, protože to je přirozená součást přírodních procesů“.

Vláda i Parlament by měly velice pečlivě zvažovat, jestli vůbec bude v ČR ještě někdy vyhlašovat další národní park. Musí si uvědomit, že tímto aktem trvale vyjímá rozlehlý krajinný celek z hospodářské činnosti člověka se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Že tato krajina už nikdy nebude taková jako před tím, a že za tuto krajinu už zřejmě nikdy nikdo neponese přímou zodpovědnost.

Národní park není jedinou nezbytnou alternativou pro zachování přírodních hodnot Křivoklátska. Ochrana přírody je zde dostatečně zajištěna stávající legislativou, to znamená více než 30 let fungující CHKO Křivoklátsko, stejnojmennou Biosférickou rezervací UNESCO, řadou přírodních a národních přírodních rezervací, Ptačí oblastí Křivoklátsko a mnoha dalšími územími zařazenými do soustavy NATURA 2000 atd. Přitom národní park nemusí vždy znamenat nejvyšší stupeň ochrany, ale může přinést daleko větší rizika, jak se ukazuje na Šumavě po 20 letech „péče“ MŽP o lesní ekosystémy.

Na Křivoklátsku byl jako plnohodnotný alternativní projekt ochrany území založen „Lesnický park Křivoklátsko – území pro přírodu i pro lidi“ jako první svého druhu v ČR i ve střední Evropě. Zakladateli lesnického parku jsou Lesy České republiky, s.p., Ing. Jerome Colloredo Mannsfeld, největší soukromý vlastník lesů v ČR a Základní pobočka České lesnické společnosti Křivoklát. Je to přijatelný kompromis pro majitele a správce lesů, pro místní občany a návštěvníky i pro všechny lidské aktivity, které toto území využívají a na jeho správě se podílejí.

Lesnický park je v současné finanční krizi alternativou i pro politiky, protože garantuje péči o území a jeho rozvoj za vlastní peníze majitelů a správců lesů bez nároků na mandatorní výdaje ze státního rozpočtu a bez zbytečných zásahů státu. Přitom garantuje péči o lesní ekosystémy osvědčenými lesnickými postupy, péči s plnou zodpovědností za stav lesa před zákonem a před občany této země, péči bez rizika velkoplošné destrukce lesních porostů, doložené právě dlouhodobou zachovalostí přírodních ekosystémů Křivoklátska.

Občané Křivoklátska jsou přesvědčeni, že v době, kdy chybí peníze v tak závažných oblastech našeho života, jako je zdravotnictví, školství, policie, důchodové a sociální zabezpečení a další, by si společnost neměla dovolovat takový přepych, jakým zbytečný národní park bezesporu je.

Křivoklát 13.7.2012

Za petiční výbor:
Karel Breník, předseda PV, oprávněný jednat
Jiří Rohla, člen PV a starosta obce Běleč, kde více než 90% občanů nesouhlasí s vyhlášením národního parku
JUDr. Jiří Hadrava, člen PV

Kontakty:
Karel Breník, předseda petičního výboru 
Mobil: 603 871 475, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Miroslav Pecha, předseda Základní pobočky ČLS Křivoklát, mluvčí petičního výboru
Mobil: 721 633 739, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.