Problematika hospodaření v lesích Orlických hor

Podrobnosti

Zveřejněno: 16.září 2018

Zobrazeno: 5588

Ve dnech 6. a 7. 9. 2018 proběhl ve spolupráci s Českou lesnickou společností, pobočným spolkem ČLS Hradec Králové, Celostátní sítí pro venkov a Správou Parishových lesů dvoudenní seminář s exkurzí. Za základnu pro prezentační části organizátoři zvolili Hotel Zemská brána v Bartošovicích v Orlických horách. Seminář byl zaměřen na prezentaci úspěšně realizovaných projektů spolufinancovaných z EU od samého počátku, kdy soukromí vlastníci mohli vstupovat do těchto programů náležících převážně pod gesci MZe. Jan Parish Správa Parishových lesů patří mezi skupinu velmi úspěšných žadatelů a přináší pohled i zkušenosti beneficienta, který dokáže přínosným způsobem prezentovat úskalí i přínosy využívání podpor z dotačních programů spolufinancovaných s EU. I ostatní příspěvky, které na semináři zazněly, více čí méně souvisely s dotační politikou MZe. Akce se zúčastnili také naši polští lesníci z příhraniční oblasti a ČLS tak prohlubuje vzájemnou spolupráci s kolegy z PTL. Jednalo se o Biuro Urządzania Lasu i Geodezji Leśnej w Brzegu, Zespół Ochrony Lasu we Wrocławiu, Nadleśnictwo Bystrzyca Kłodzka, Nadleśnictwo Międzylesie, Nadleśnictwo Jugów, Nadleśnictwo Lądek Zdrój.

V úvodní části Jiří Fišera lesní správce představil lesní podnik a lesní majetek, na kterém firma hospodaří. Jelikož velká část semináře se orientovala na obnovu porostů poškozovaných různými kalamitami v souvislosti využíváním veřejných zdrojů, byly zcela na místě i poznatky výzkumu kolegů z VÚLHM v.v.i. Martin Polívka z ÚHÚL seznámil účastníky s postupem prací na přípravě PRV na období 2021 a 2027. V rámci procesu jsou prováděny různé analýzy problémových oblastí. Jednou ze sledovaných oblastí je i lesnická technika. V rámci šetření u respondentů SVOL a OSVČ byl popsán stávající trend, který poukazuje na značnou zastaralost technického vybavení, které se výrazně projevuje právě u OSVČ. A zejména OSVČ jsou dodavateli rozhodující části prací a služeb v lesnictví. Jan Lojda z MZe představil vývoj a směřování v oblasti příspěvků na hospodaření v lesích, včetně nových intervencí souvisejících s probíhající kůrovcovou kalamitou, které by vlastníci lesů měli možnost využívat již v příštím roce. Zvláštní pozornost věnoval i možnostem, které nabízí lesnickému provozu PGRLF. V závěru dopolední části Jiří Fišera představil první část úspěšně realizovaných projektů zaměřeních na lesnickou infrastrukturu a na obnovu lesů po kalamitách.

Odpolední exkurze se odehrávala na polesí Zaječiny. Zahrnovala několik ukázek rekonstruovaných odvozních lesních cest typu 1L a 2L s různým typem povrchů a provedení. Zpestřením pro účastníky byl i okruh od Pašerácké lávky přes Divokou Orlici opravenou z projektů příhraniční spolupráce Česko- Polsko přes Zemskou bránu údolím Divoké Orlice. Velká pozornost byla věnována ukázkám obnovy porostů poškozených kalamitami z předchozích let. Jedná se o přestavby středně starých smrkových porostů s vysokým počtem poškozených stromů zvěří v minulých desetiletích a následně poškozované sněhovými i větrnými kalamitami v posledním desetiletí. Je využíváno kombinace násečných prvků s podsadbami, při kterých je zvyšován především podíl buku a jedle. Jiří Fišera se podělil s účastníky o své praktické zkušenosti, mezi které patří například i doporučení, že pokud to stav lesa umožňuje přistupovat k těmto intenzivnějším zásahům až po dosažení stáří padesáti let. Zajímavé byly i ukázky přirozené obnovy v porostech genové základny smrku, které vykazují stáří kolem 140 let a stále ještě poskytují kvalitní reprodukční materiál. Zcela právem jsou zařazeny do Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin.

Druhý den pokračovaly odborné příspěvky věnované 7. kolu Programu rozvoje venkova. Na ně navázal Jan Lubojacký z VÚLHM v.v.i. s příspěvky věnovanými činnosti LOS, speciálně se zaměřil na úlohu LOS při posuzování kalamit a možnostmi využití podpor z PRV na obnovu lesů poškozených kalamitami a také na projekt Kůrovcové info. Svoji přednáškovou část zakončil již méně pozitivními obrázky z probíhající kůrovcové kalamity na území severní Moravy, jižních Čech, která se posunuje na území Vysočiny. Na závěr dopoledního bloku Jiří Fišera seznámil účastníky s druhou částí úspěšně realizovaných projektů zaměřených na lesnickou techniku a další projekty, které s lesnickou techniku a technologiemi souvisí. Zvláště bych vyzvedl jeho spolupráci a několik realizovaných menších projektů vzešlých ze spolupráce s Místní akční skupinou na principu LEDER.

Exkurzní část se odehrávala v okolí Žamberka. Firma provozuje i svoji lesní školku a v rámci PRV se jim podařilo získat podporu na vybavení lesní školky pro pěstování krytokořenného materiálu. Bylo možné vidět sadební materiál jedle i dalších dřevin z vlastních zdrojů. Firma se stará i o rozsáhlý park, který přímo navazuje na městskou zástavbu. Další zastávka byla věnována příkladům zalesněných zemědělských pozemků navazujících na lesní majetek. I tato problematika má své odlišnosti a specifika  o proti klasické obnově lesů. Dále byla pozornost věnována obnově porostů poškozených chalárou a její přeměně na dubové porosty s příměsí dalších listnáčů. Klimatické změny i na tomto lesním majetku sebou přinášejí například zavádění do hospodářské úpravy lesů a lesního hospodářského plánování zavádění dubových hospodářských souborů dosud charakteristických převážně pro nižší nadmořské výšky. I na majetku obhospodařovaných Správou Parishových lesů je vidět, že se s dubem pracuje a počítá se s ním jako s dřevinou budoucnosti pro 3. a 4. lesní vegetační stupeň. Akce byla přínosná i z hlediska propojení poznatků hospodářské úpravy, vědy a výzkumu, ekonomiky do praxe, kde všechny tyto zkušenosti působí synergicky v zájmu lesa a správy soukromého majetku. Přejme si, aby lesy v Orlických horách zelené tak, jak to mohli vidět účastníci semináře na konci léta v roce 2018. Více v naší fotogalerii.